S australskou lidovou tvorbou jsem se seznámil při svém jednoročním stipendijním pobytu na brisbanské universitě — v oboru experimentální fyzika. Zapůsobila na mne skutečná lidová bezprostřednost a neopakovatelnost obsahu, svěžest a vůně života, jaký byl. Noví obyvatelé nového kontinentu přinesli s sebou nápěvy starých lidových písní i šantánových popěvků a pak už jen lidské city...
S australskou lidovou tvorbou jsem se seznámil při svém jednoročním stipendijním pobytu na brisbanské universitě — v oboru experimentální fyzika. Zapůsobila na mne skutečná lidová bezprostřednost a neopakovatelnost obsahu, svěžest a vůně života, jaký byl. Noví obyvatelé nového kontinentu přinesli s sebou nápěvy starých lidových písní i šantánových popěvků a pak už jen lidské city. Historii, pověsti, pohádky, hrdiny přivést nemohli — v novém prostředí neměli smyslu. To vše vytvářeli na místě sami. Lidová australská poezie je tedy poezií jejich současnosti, bez návaznosti, je velmi reálná a námětově vymezená na podmínky života pionýrů.
Výběr překladů nebyl veden ani snahou o úplnost ani uměleckými kritérii, ale byl zcela subjektivní — překládal jsem pro členy své rodiny a přátele to, co na mne jako Čecha zapůsobilo nejvíc, i když jsem dodatečně respektoval návrhy doc. lana Milnera na doplnění původního textu. O zveřejnění překladů jsem neuvažoval. Když se však dílem náhody dostaly některé z nich do vysílání Čs. rozhlasu (pod názvem Hopsej, Matyldo), kde došly příznivého ohlasu, donesl jsem je do Mladé fronty a výsledek tohoto kroku leží nyní před vámi.
Z úvodu překladatele Karla Ulberta.
Výběr Rodinné mnohology je autorovou prvotinou u Edice X a zaměřuje se v něm na téma rodina a vztahy mezi jejími členy.
Uspořádal Luis Fürnberg a Pavel Reiman. Přeložil Otokar Fischer. Úvod napsal Pavel Fischer. Poznámkami opatřil Luis Fürnberg. Na paměť dvoustého výročí narození Johanna Wolfganga Goetha vydala r. 1949 Svoboda v Praze v nákladu 10.750 výtisků jako 10. svazek knihovny Klasikové, kterou řídí J. F. Franěk. Svazek 11.
Citlivě laděná básnická sbírka, v níž Jan Čarek jednoduchými, ale o to působivějšími verši vzdává hold mateřské lásce a rodinnému zázemí. Verše, určené nejen dětem, dokážou jemně zachytit každodenní drobnosti i hlubší citové vazby. Kniha z poválečného období vyzařuje křehkost a lidskost, díky nimž je dodnes schopna nabídnout milý, intimní čtenářský zážitek.
Básníku Czechowiczovi se podařilo dokonale vystihnout situaci člověka své (ale i naší) doby, který je okouzlen technikou, ale miluje přírodu, je oslněn městem, ale jeho kořeny jsou na vsi, štve se, aby stačil dynamice moderního života, ale v podvědomí se tváří v tvář válečné apokalypse uchyluje k magické kolébce bájí a pohádek.
Svazek obsahující tvorbu Jiřiny Fuchsové—Hynka Krále je koncipován jako ohlédnutí: začíná nejnovější sbírkou, v níž je patrná rostoucí nedůvěra ke slovu a pochybnost o smyslu poezie, pokračuje Drúzami a končí jeffersovskou skladbou, která dala celému svazku název.
Z obsahu: Když rozžíhají rtuťové výbojky - Když končí den - Dveře do noci - Louka - Pěšina - V lesní stráni - Matematický sen - Svítáníčko - Milena - Ženy v sochařské dílně - Když dítě kreslí - Když rozžíhají světla za okny - Dávno - Okno do obor - Prostor pro žlunu - V horách - Obzor - Po cestě mraku....
Sbírka básní od autorů: Jindřich Balík, Dana Hošková, Lenka Chytilová, Karel Janotka, Vladimír Lutovský, Lea Novotná, Vlasta Prokešová, Olga Szymanská, Josef Šíf, František Talián, Luboš Zelený.
JAROMÍR PELC: Narodil se 23. května 1952 v Praze. Vydal knihy Nový obsah (Mladá fronta 1977), Lear v letním kině (Československý spisovatel 1978), Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo (ÚKVČ 1979). Edičně připravil básnickou pozůstalost Václava Hraběte Blues v modré a bílé (Melantrich 1977).
Výbor uspořádal, texty k vydání připravil, úvodem, poznámkami a doslovem opatřil Jan Thon.
„Slunce je můj odznak“ je sbírka poezie ruského autora Jevgenije Vinokurova, přeložená do češtiny a vydaná v roce 1975. Obsahuje verše plné hlubokých citů, reflexí a obrazného jazyka — typické pro poetiku 20. století. Kniha osloví milovníky klasické i překladové poezie, kteří ocení hloubku myšlenek i literární hodnotu děl z východní Evropy.
Sbírka básní Šimona Lomnického z Budče, básníka narozeného roku 1552.
S australskou lidovou tvorbou jsem se seznámil při svém jednoročním stipendijním pobytu na brisbanské universitě — v oboru experimentální fyzika. Zapůsobila na mne skutečná lidová bezprostřednost a neopakovatelnost obsahu, svěžest a vůně života, jaký byl. Noví obyvatelé nového kontinentu přinesli s sebou nápěvy starých lidových písní i šantánových popěvků a pak už jen lidské city...
