Rovnováha (BORISOVOVÁ, Maja)
Autorka sbírky veršů patří k významným představitelům střední generace ruských sovětských básníků. Jejím veršům je vlastní obdiv k drsné kráse přírody a hledání hluboké lidské pravdivosti.
- Out-of-Stock
Často se setkávám s otázkou, co vlastně znamená „Sannadža"? Jde o pseudonym, pod kterým vychází tato kniha. Ve světě literárním a duchovním se dá přeložit jako „Ta Jenž přirozeným způsobem probouzí ze spánku a čeká na každého z vás".
Často se setkávám s otázkou, co vlastně znamená „Sannadža"?
Jde o pseudonym, pod kterým vychází tato kniha. Ve světě literárním a duchovním se dá přeložit jako „Ta Jenž přirozeným způsobem probouzí ze spánku a čeká na každého z vás".
V neposlední řadě je to název pro podnikatelský záměr, který ve své podstatě skrývá SDRUŽENÍ A NADACE NADSTANDARDNÍHO ŽIVOTA.
Více informací o knize, podnikatelském záměru i jiných aktivitách, které spolu souvisí, se dozvíte na stránkách www.sannadza.cz, či na e-mailové adrese info@sannadza.cz, které byly s předstihem zřízeny právě k těmto účelům.
Motto:
Každá myšlenka, která vyvolá v reálném životě byť JEDINÝ ÚSMĚV na tváři druhé osoby, se stává SKUTEČNÝM PODNIKATELSKÝM ZÁMĚREM.
Autorka sbírky veršů patří k významným představitelům střední generace ruských sovětských básníků. Jejím veršům je vlastní obdiv k drsné kráse přírody a hledání hluboké lidské pravdivosti.
Výbor dělnické poezie z východočeského komunistického tisku mezi dvěma světovými válkami uspořádali, úvod, vysvětlivky a ediční poznámku napsali Miloš Charbuský a Josef Kmoníček.
Baudelairova poezie má právě tak tragický ráz jako básníkův rozervaný život. Je přímým výrazem jeho jedinečné citlivosti, mučivé obrazotvornosti a neuhasitelné žízně po opojení krásou a životem, napsal o básníkovi Vítězslav Nezval, jehož překlad Květů zla právě držíte v rukou. Sám Nezval za géniem Baudelairovým nijak nepokulhává. Naopak. Spolu vytvářejí slova a obrazy, která krásou vyrážejí dech.
TOMÁŠ TAJCHNER (1979 v Ústí nad Labem) tvoří pomocí mobilního telefonu. Pohybuje se po Ústí nad Labem a po Praze. Vyšly mu sbírky básní F 12.2. (2006) a E&
Zdeněk Škrabánek (nar. 1985): „Někdy bych chtěl zastavit čas a prožít každou uplynulou vteřinu znovu. Přijde mi, že poezie nám dává tuhle šanci." Autora přitahuje podrobnější studium historie, zejména každodennost středověku a církevní a kulturní dějiny po roce 1945. Nesmírně obdivuje a je zcela jistě i sám ovlivňován krajinou svého rodiště - Českomoravské vysočiny.
Výbor básní Pavola Horova uspořádal, přeložil a doslov napsal Jan Pilař.
Tyto básně, zaznamenané v kratinkých mezerách času mezi kávou, sklenicí vína a vázáním kravaty ve kterékoliv kavárně, na terasách, pod krajkou oblohy a šátečku vyjadřují blažený stav člověka, jenž došed poznání, s lenivou a lhostejnou vášní nastavuje zrcadla prchajícímu životu.
Tento soubor básní J. Skácela obsahuje 3 sbírky, které autor vytvořil v 60. letech 20. století: Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem a Smuténka. První z uvedených představuje autorovu prvotinu na poli lyriky, Hodina mezi psem a vlkem vyjadřuje podzimní, melancholické nálady a obsahuje také pocty K. J. Erbenovi a I. E. Babelovi. Básně poslední sbírky Smuténka mají morální, etickou pointu.
Osobitá sbírka milostných sonetů i dalších působivých básní o břízách, samotě, noci a tajemství si zaslouží pozornost pro své formální zpracování, rytmickou znělost, různorodost námětů a rozkvetlou češtinu, která veršům dodává poetický půvab. Básně navíc doprovází snové ilustrace, v rukou tak držíte dílo dvou autorů.
Z anglického originálu The Poems of Sir Walter Ralegh, vydaného nakladatelstvím Harvard University Press, Cambridge, 1962, vybral, přeložil a doslov napsal Zdeněk Hron.
Kniha obsahující jednu dlouhou báseň věnovanou stáří žen, která obrací svou pozornost k jednotlivým částem ženského těla, jež hodnotí syrově a bez příkras. Báseň se zamýšlí nad marností života i stáří a připomíná neodvratitelnost přicházejícího konce.
Heinova "Kniha písní" vyšla poprvé r. 1827 jakožto "ctnostné vydání" básní autorových, jenž v dosavadních sbírkách, jak i v pozdějších, často překročil meze společensky dovoleného. Druhá část knihy obsahuje tzv. "Romancero", protože tón romancí jest převládající v básních zde sebraných. Autor je psal - s nemnohými výjimkami - tři roky za rozličných tělesných překážek a útrap.