Eugen Oněgin (PUŠKIN, Alexandr Sergejevič)

Soubor básní o smutku, odříkání, úctě ke kořenům, lásce, o vnitřní síle. Je rozdělen do pěti kapitol: vadnutí, odumírání, klíčení, růst a rozkvět.  

Svazek obsahující tvorbu Jiřiny Fuchsové—Hynka Krále je koncipován jako ohlédnutí: začíná nejnovější sbírkou, v níž je patrná rostoucí nedůvěra ke slovu a pochybnost o smyslu poezie, pokračuje Drúzami a končí jeffersovskou skladbou, která dala celému svazku název. 

Uspořádal Luis Fürnberg a Pavel Reiman. Přeložil Otokar Fischer. Úvod napsal Pavel Fischer. Poznámkami opatřil Luis Fürnberg. Na paměť dvoustého výročí narození Johanna Wolfganga Goetha vydala r. 1949 Svoboda v Praze v nákladu 10.750 výtisků jako 10. svazek knihovny Klasikové, kterou řídí J. F. Franěk. Svazek 11. 

Kniha v anglickém a čínském jazyce. Kniha obsahuje básně v čínštině s fonetickým přepisem do latinky a anglickým překladem. Součástí jsou také dobová vyobrazení s jejich popisem v angličtině a čínštině. 

Sbírka básní obsahuje momentky i nápovědi problémů, kolem nichž básník nemohl projít lhostejně. Autor dosáhl v této knize prostoty a samozřejmosti. Vyslovuje svou neustálou potřebu spojení se světem

Výbor z polských balad autorů jako např.: Adam Mickiewicz, Aleksander Chodźko, Juliusz Slowacki, Rajnold Suchodolski, Lucjan Siemieński, Wladyslaw Syrokomla, Teofil Lenartowitz, Maria Konopnicka, Jan Kasprowicz, Leopold Staff, Wislawa Szymborska a další...

Zdeněk Škrabánek (nar. 1985): „Někdy bych chtěl zastavit čas a prožít každou uplynulou vteřinu znovu. Přijde mi, že poezie nám dává tuhle šanci." Autora přitahuje podrobnější studium historie, zejména každodennost středověku a církevní a kulturní dějiny po roce 1945. Nesmírně obdivuje a je zcela jistě i sám ovlivňován krajinou svého rodiště - Českomoravské vysočiny.

Kniha z pera jednoho z nejvýznamnějších německých autorů.

Sbírka básní milostného rázu, která se věnuje především vyznání lásky milované osobě.

Uspořádal Rudolf Kraml. 

Výbor z poezie s autorovou předmluvou.

Autorka sbírky veršů patří k významným představitelům střední generace ruských sovětských básníků. Jejím veršům je vlastní obdiv k drsné kráse přírody a hledání hluboké lidské pravdivosti.

TOMÁŠ TAJCHNER (1979 v Ústí nad Labem) tvoří pomocí mobilního telefonu. Pohybuje se po Ústí nad Labem a po Praze. Vyšly mu sbírky básní F 12.2. (2006) a E&amp

Tyto básně, zaznamenané v kratinkých mezerách času mezi kávou, sklenicí vína a vázáním kravaty ve kterékoliv kavárně, na terasách, pod krajkou oblohy a šátečku vyjadřují blažený stav člověka, jenž došed poznání, s lenivou a lhostejnou vášní nastavuje zrcadla prchajícímu životu. 

V knížku upravil a na základě lidového básnictva slovním doprovodem opatřil Adolf Wenig. 

Výbor z vlastenecké poesie Josefa Kajetána Tyla. Autoři v knížce seznamují čtenáře s nejméně známou částí díla J. K. Tyla, velkého klasika českého dramatu. Tímto výborem chtějí autoři přispět k dokreslení a prohloubení Tylova obrazu výběrem nejcharakterističtějších ukázek dosud nezhodnoceného a přehlíženého úseku jeho literární tvorby.