Nezábudky... Kto by nepoznal krásne nezábudky? Malé, jemné, takmer ostýchavé, ale viditeľné aj vo veľkej tráve, aj v tôni, ktoré sa nesnažia upútať pozornosť veľkosťou ale krásou. Kto ich videl, nezabudne na ne. A máme aj iné nezábudky, ktoré keď raz uvidíme, alebo počujeme, zostávajú v našej pamäti navždy.
Nezábudky... Kto by nepoznal krásne nezábudky? Malé, jemné, takmer ostýchavé, ale viditeľné aj vo veľkej tráve, aj v tôni, ktoré sa nesnažia upútať pozornosť veľkosťou ale krásou. Kto ich videl, nezabudne na ne. A máme aj iné nezábudky, ktoré keď raz uvidíme, alebo počujeme, zostávajú v našej pamäti navždy.
Také nezábudky sú pre niekoho jeho deti, manželka (možno manžel), priatelia, obrazy knihy... a všetko, čo poteší naše srdcia.
Napísať nezábudky do knihy ako nádherné básne sa nepodarí hocikomu, ale medzi tých, ktorým sa to darí stále patrí aj Joši.
Zapísal ich doteraz do siedmich prekrásnych knižiek. Napísal veľa nezábudiek a vytvoril z nich nádherné zákutia v lese, na lúke, nádherné záhradné časti, nádherné záhony pri našich domovoch, kde vidíme svojich blízkych, krásne východy a západy slnka, hviezdy, mesiac, svoje detstvo a naše sny.
Jeho nezábudky potešia, pohladia srdce aj dušu, napomenú a hlavne nútia sa zamyslieť. Nepoznal som ich od vzniku, ale odkedy ich poznám, stále sa k nim vraciam a teším sa na stretnutia s ich autorom, kde sám číta, rozpráva, veselo sa smejeme. Poznám veľa ľudí, ktorí podobne cítia a takmer mu závidím jeho schopnosť rozdávať radosť okolo seba cez tieto nezábudky. Ja neviem takto krásne pospájať slová a vety, tak som rád, že píše to, čo cítim ja sám a asi nielen ja sám.
O jeho doterajších nezábudkách platí aj to, čo napísal Ján Smrek:
Maličká je báseň daktorá.
Ako maličká konvalinka.
Ale vonia plápolá.
Ako malé dieťa, keď spinká.
Plávajú aj básne veliké.
Kryhy ľadové
sú v mori, ľady.
Lesknú sa
jak čepeľ na dýke.
Nač ich písat?
Nemajú ich radi.
MUDr. Jozef Varholík
Poprad, 18062006
Román ve verších, v němž najdeme realistické zobrazení ruského života první třetiny 19. století. Na pozadí satiricky zpodobených typů vesnických statkářů i velkosvětské moskevské a petrohradské smetánky ostřeji vynikají hlavní postavy - Taťána (ideál ruské dívky), Oněgin (chladný skeptik a cynik) a Lenskij (nadšený, mladistvě naivní snílek), oba představující pokrokovou šlechtickou mládež.
21. básnická sbírka J. Pilaře je specifická křehkou rovnováhou portrétního umění a otevřených, expresívních zpovědí, rovnováhou krajin vysněných a bolestných, rovnováhou pohody a boje.
Je třeba říci, že vše, co souhrnně uvádíme jako charakteristické pro novou epochu Ameriky, má svůj původ v Josém Martím, zatímco on jej má v sobě, ve své subjektivní, novátorské, modernistické a americké originalitě. Naplňuje se v něm to, co řekl o Americe: „Naše Amerika nevychází ani z Rousseaua, ani z Washingtona, nýbrž ze sebe samé.“
Ze starotamilského originálu Silappadigáram, vydané V. Swaminathem Aiyarem, Madrás 1931, přeložil, předmluvou a poznámkami opatřil Kamil Zvelebil.
Soubor z díla Julia Zeyera sv. 6. JULIUS ZEYER - ČESKÁ EPOPEJA: Druhý svazek jubilejního souboru z díla Jul. Zeyera spojuje ve vyšší celek „české epopeje" Čechův příchod a Vyšehrad, dvě stěžejní díla monumentalisující poesie české.
Kniha v anglickém a čínském jazyce. Kniha obsahuje básně v čínštině s fonetickým přepisem do latinky a anglickým překladem. Součástí jsou také dobová vyobrazení s jejich popisem v angličtině a čínštině.
Kolibří vydání básnického výboru J. Holoubka Hořká komedie je knihou shovívavé lásky k člověku, jehož je vždy snazší odsoudit než pochopit. Je to kniha hamletovských otázek a výstražných znamení, vybízí k rozhovoru a k polemice s člověkem, který nemá rysy praktika, ale hledače, dotýká se mýtu Odysseova, Ahasverova a Dionýsova.
Kniha lidových písní, vyprávění, říkadel a hádanek českých a slovenských.
Baudelairova poezie má právě tak tragický ráz jako básníkův rozervaný život. Je přímým výrazem jeho jedinečné citlivosti, mučivé obrazotvornosti a neuhasitelné žízně po opojení krásou a životem, napsal o básníkovi Vítězslav Nezval, jehož překlad Květů zla právě držíte v rukou. Sám Nezval za géniem Baudelairovým nijak nepokulhává. Naopak. Spolu vytvářejí slova a obrazy, která krásou vyrážejí dech.
Kapesní vydání. Výbor Všechna tvoje těla zahrnuje milostnou poezii ze sbírek Zatmění ráje (1968), Romulův nářek (1970), Plást hlíny (1975), Báseň o sněžné levitaci (1978) a Jarmark v mlze (1981). Pořadí básní sleduje přirozenou chronologii milostného citu, nikoli posloupnost, kterou textům vtiskla předchozí knižní vydání.
Z obsahu: Když rozžíhají rtuťové výbojky - Když končí den - Dveře do noci - Louka - Pěšina - V lesní stráni - Matematický sen - Svítáníčko - Milena - Ženy v sochařské dílně - Když dítě kreslí - Když rozžíhají světla za okny - Dávno - Okno do obor - Prostor pro žlunu - V horách - Obzor - Po cestě mraku....
Nezábudky... Kto by nepoznal krásne nezábudky? Malé, jemné, takmer ostýchavé, ale viditeľné aj vo veľkej tráve, aj v tôni, ktoré sa nesnažia upútať pozornosť veľkosťou ale krásou. Kto ich videl, nezabudne na ne. A máme aj iné nezábudky, ktoré keď raz uvidíme, alebo počujeme, zostávajú v našej pamäti navždy.
