Hra v kostky - Básně 1927 a 1928 (NEZVAL, Vítězslav)

Písní, písniček, popěvků a řikadel s veselým námětem, které vybral vynikající slavista a národopisný badatel profesor Dr. Jiří Horák do této sbírky, je skoro sedm set. Vyrostly většinou z prostředí venkovského života v XVII. — XVIII. století a obírají se na příklad milostnými vztahy mezi hochy a děvčaty, láskou a manželstvem, různými stavy a řemesly a živnostmi, příbuzenskými vztahy atd.

Sbírka 15 básní Petra Čermáčka. 

Výbor z mladé polské poezie. 

Pod zrádnou slupkou na první pohled naivních dětských říkánek – takový skutečně byl jejich pravzor z 18. století – tyto verše v neobyčejně osobní a naléhavé podobě evokují psychické a etické problémy, které na nás podobně doléhají i dnes.

Sbírka básní legendárního českého básníka Fráni Šrámka, která obsahuje milostnou lyriku s protiválečným podtextem a motivy přírody.

Soubor básní o smutku, odříkání, úctě ke kořenům, lásce, o vnitřní síle. Je rozdělen do pěti kapitol: vadnutí, odumírání, klíčení, růst a rozkvět.  

Soubor básní F. X. Svobody. Kniha obsahuje na první straně podpis autora.

Kniha z pera jednoho z nejvýznamnějších německých autorů.

Sbírka veršů D. Šajnera.

Z prákrtu přebásnil Oldřich Friš. 

„Slunce je můj odznak“ je sbírka poezie ruského autora Jevgenije Vinokurova, přeložená do češtiny a vydaná v roce 1975. Obsahuje verše plné hlubokých citů, reflexí a obrazného jazyka — typické pro poetiku 20. století. Kniha osloví milovníky klasické i překladové poezie, kteří ocení hloubku myšlenek i literární hodnotu děl z východní Evropy.

Z anglického originálu The Poems of Sir Walter Ralegh, vydaného nakladatelstvím Harvard University Press, Cambridge, 1962, vybral, přeložil a doslov napsal Zdeněk Hron. 

21. básnická sbírka J. Pilaře je specifická křehkou rovnováhou portrétního umění a otevřených, expresívních zpovědí, rovnováhou krajin vysněných a bolestných, rovnováhou pohody a boje.

Sbírka básní maďarského básníka Jánose Pilinszkého. 

Méně známými Ovidiovými deníky z vyhnanství můžeme vedle Epistulae ex Ponto (Listy z Pontu) nazvat právě tento spis Tristia alias Žalozpěvy, kdy Ovidius opouští začátkem zimy r. 8. po Kr. Řím a nastupuje dalekou a dobrodružnou cestu do Tomidy.

Citlivě laděná básnická sbírka, v níž Jan Čarek jednoduchými, ale o to působivějšími verši vzdává hold mateřské lásce a rodinnému zázemí. Verše, určené nejen dětem, dokážou jemně zachytit každodenní drobnosti i hlubší citové vazby. Kniha z poválečného období vyzařuje křehkost a lidskost, díky nimž je dodnes schopna nabídnout milý, intimní čtenářský zážitek.