Heinova "Kniha písní" vyšla poprvé r. 1827 jakožto "ctnostné vydání" básní autorových, jenž v dosavadních sbírkách, jak i v pozdějších, často překročil meze společensky dovoleného. Druhá část knihy obsahuje tzv. "Romancero", protože tón romancí jest převládající v básních zde sebraných. Autor je psal - s nemnohými výjimkami - tři roky za rozličných tělesných překážek a útrap.
Bibliofilský tisk, číslovaný výtisk č. 411 z omezeného nákladu 500 ks, původní vazba. Publikace mapuje méně známou stránku českého národního obrození – erotické motivy a texty vznikající mezi lety 1780 až 1850. Autor přibližuje dobové literární ukázky i společenské souvislosti, které ukazují, že vedle vlastenecké a vzdělávací literatury existovala také tvorba s výrazně odvážnější tematikou.
Méně známými Ovidiovými deníky z vyhnanství můžeme vedle Epistulae ex Ponto (Listy z Pontu) nazvat právě tento spis Tristia alias Žalozpěvy, kdy Ovidius opouští začátkem zimy r. 8. po Kr. Řím a nastupuje dalekou a dobrodružnou cestu do Tomidy.
Sbírka básní od autorů: Jindřich Balík, Dana Hošková, Lenka Chytilová, Karel Janotka, Vladimír Lutovský, Lea Novotná, Vlasta Prokešová, Olga Szymanská, Josef Šíf, František Talián, Luboš Zelený.
JAROMÍR PELC: Narodil se 23. května 1952 v Praze. Vydal knihy Nový obsah (Mladá fronta 1977), Lear v letním kině (Československý spisovatel 1978), Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo (ÚKVČ 1979). Edičně připravil básnickou pozůstalost Václava Hraběte Blues v modré a bílé (Melantrich 1977).
Verše Miroslava Floriana doprovázené kresbami Cyrila Boudy.
Uspořádal Luis Fürnberg a Pavel Reiman. Přeložil Otokar Fischer. Úvod napsal Pavel Fischer. Poznámkami opatřil Luis Fürnberg. Na paměť dvoustého výročí narození Johanna Wolfganga Goetha vydala r. 1949 Svoboda v Praze v nákladu 10.750 výtisků jako 10. svazek knihovny Klasikové, kterou řídí J. F. Franěk. Svazek 11.
Kapesní vydání. Výbor Všechna tvoje těla zahrnuje milostnou poezii ze sbírek Zatmění ráje (1968), Romulův nářek (1970), Plást hlíny (1975), Báseň o sněžné levitaci (1978) a Jarmark v mlze (1981). Pořadí básní sleduje přirozenou chronologii milostného citu, nikoli posloupnost, kterou textům vtiskla předchozí knižní vydání.
Irského nositele Nobelovy ceny za literaturu, básníka Seamuse Heaneyho, už věru není třeba po návštěvě v Praze představovat. Třetí vydání celoživotního výboru bylo rozšířeno o několik ukázek z jeho nejnovějši sbírky.
Básníku Czechowiczovi se podařilo dokonale vystihnout situaci člověka své (ale i naší) doby, který je okouzlen technikou, ale miluje přírodu, je oslněn městem, ale jeho kořeny jsou na vsi, štve se, aby stačil dynamice moderního života, ale v podvědomí se tváří v tvář válečné apokalypse uchyluje k magické kolébce bájí a pohádek.
Tyto básně, zaznamenané v kratinkých mezerách času mezi kávou, sklenicí vína a vázáním kravaty ve kterékoliv kavárně, na terasách, pod krajkou oblohy a šátečku vyjadřují blažený stav člověka, jenž došed poznání, s lenivou a lhostejnou vášní nastavuje zrcadla prchajícímu životu.
Heinova "Kniha písní" vyšla poprvé r. 1827 jakožto "ctnostné vydání" básní autorových, jenž v dosavadních sbírkách, jak i v pozdějších, často překročil meze společensky dovoleného. Druhá část knihy obsahuje tzv. "Romancero", protože tón romancí jest převládající v básních zde sebraných. Autor je psal - s nemnohými výjimkami - tři roky za rozličných tělesných překážek a útrap.
