Básníku Czechowiczovi se podařilo dokonale vystihnout situaci člověka své (ale i naší) doby, který je okouzlen technikou, ale miluje přírodu, je oslněn městem, ale jeho kořeny jsou na vsi, štve se, aby stačil dynamice moderního života, ale v podvědomí se tváří v tvář válečné apokalypse uchyluje k magické kolébce bájí a pohádek.
„tolik jsem sklidil nažal
vybral
jak když je plno smíchu
stříbra
a to lidé dorůstali pro střely
pod perem papír drnčel
s kroky
ostnatou šňůrkou ulic
z nároží snu vrat z polí
souznělých“
Citát z jedné z posledních básní polského autora Józefa Czechowicze (1903-1939) výstižně charakterizuje jeho tvorbu. Tomuto básníkovi se podařilo dokonale vystihnout situaci člověka své (ale i naší) doby, který je okouzlen technikou, ale miluje přírodu, je oslněn městem, ale jeho kořeny jsou na vsi, štve se, aby stačil dynamice moderního života, ale v podvědomí se tváří v tvář válečné apokalypse uchyluje k magické kolébce bájí a pohádek.
Nezábudky... Kto by nepoznal krásne nezábudky? Malé, jemné, takmer ostýchavé, ale viditeľné aj vo veľkej tráve, aj v tôni, ktoré sa nesnažia upútať pozornosť veľkosťou ale krásou. Kto ich videl, nezabudne na ne. A máme aj iné nezábudky, ktoré keď raz uvidíme, alebo počujeme, zostávajú v našej pamäti navždy.
Kniha lidových písní, vyprávění, říkadel a hádanek českých a slovenských.
Tyto básně, zaznamenané v kratinkých mezerách času mezi kávou, sklenicí vína a vázáním kravaty ve kterékoliv kavárně, na terasách, pod krajkou oblohy a šátečku vyjadřují blažený stav člověka, jenž došed poznání, s lenivou a lhostejnou vášní nastavuje zrcadla prchajícímu životu.
Soubor básní Fr. Branislava. Více o obsahu viz obrázek (obsah knihy).
Kralupsko v díle Jaroslava Seiferta. Výbor z díla. Vybral a sestavil PaeDr. Jan Racek.
Tento soubor básní J. Skácela obsahuje 3 sbírky, které autor vytvořil v 60. letech 20. století: Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem a Smuténka. První z uvedených představuje autorovu prvotinu na poli lyriky, Hodina mezi psem a vlkem vyjadřuje podzimní, melancholické nálady a obsahuje také pocty K. J. Erbenovi a I. E. Babelovi. Básně poslední sbírky Smuténka mají morální, etickou pointu.
Svazek obsahující tvorbu Jiřiny Fuchsové—Hynka Krále je koncipován jako ohlédnutí: začíná nejnovější sbírkou, v níž je patrná rostoucí nedůvěra ke slovu a pochybnost o smyslu poezie, pokračuje Drúzami a končí jeffersovskou skladbou, která dala celému svazku název.
Lásky (1887, Amori) jsou knihou, jíž se Dossi loučil s literaturou. Dossi se v ní vrací ke svým někdejším citovým vzplanutím, ať jejich předmětem byla srdcová královna z karetní hry, barvotiskový obrázek Madony, anonymní ženská podobizna v obrazové galérii, svět předmětů v rodném domě, veliká lípa v zahradě, ženské postavy z veršů latinských básníků či ze stránek novodobých románů...
Z německého originálu Arioso, vydaného nakladatelstvím Mitteldeutscher Verlag v Halle (Saale) roku 1962, z rukopisné sbírky Auf der Windrose a z ostatních rukopisů vybral, přeložil a doslov napsal Luboš Příhoda.
TOMÁŠ TAJCHNER (1979 v Ústí nad Labem) tvoří pomocí mobilního telefonu. Pohybuje se po Ústí nad Labem a po Praze. Vyšly mu sbírky básní F 12.2. (2006) a E&
Právě čas a prostor, který jí je vymezen a v němž vstoupila do poezie a literatury vůbec, ji předurčuje — i kdyby se tomu chtěla možná bránit ponořením do minulosti nebo rázným přibližováním novým generacím — k tíživé úloze spojnice, mostu, k roli toho, kdo je vnitřně puzen svou kreativitu zatěžovat rolí nositelky tradice, a to vyžaduje mnoho energie a vzdoru...
Kniha v anglickém a čínském jazyce. Kniha obsahuje básně v čínštině s fonetickým přepisem do latinky a anglickým překladem. Součástí jsou také dobová vyobrazení s jejich popisem v angličtině a čínštině.
Je třeba říci, že vše, co souhrnně uvádíme jako charakteristické pro novou epochu Ameriky, má svůj původ v Josém Martím, zatímco on jej má v sobě, ve své subjektivní, novátorské, modernistické a americké originalitě. Naplňuje se v něm to, co řekl o Americe: „Naše Amerika nevychází ani z Rousseaua, ani z Washingtona, nýbrž ze sebe samé.“
Sbírka básní milostného rázu, která se věnuje především vyznání lásky milované osobě.
Básníku Czechowiczovi se podařilo dokonale vystihnout situaci člověka své (ale i naší) doby, který je okouzlen technikou, ale miluje přírodu, je oslněn městem, ale jeho kořeny jsou na vsi, štve se, aby stačil dynamice moderního života, ale v podvědomí se tváří v tvář válečné apokalypse uchyluje k magické kolébce bájí a pohádek.
