Žebrácká opera (GAY, John)

Gayova proslulá Žebrácká opera (1728) se vrátila na moderní evropská jeviště pod vlivem Brechtovv adaptace a dnes patří ve světě k živému divadelnímu repertoáru. Ve svém příběhu o „lupiči-džemimenovi" a jeho dvou manželkách, cynické variantě na donchuánské téma, vyšel Gay z alžbětinské literatury, avšak tam, kde autoři 16. století líčili prostředí žebráků a podsvětí jako společensky škodlivé a okrajové, svůj pohled rozšiřuje. Nejde už o jev okrajový - mentalita zlodějství jako by prosákla do celé společnosti, do všech zaměstnání a společenských vztahů, splynula s nimi. Téma se tedy v Gayových rukou změnilo: stalo se nástrojem satiry. Satira představuje dominantní linku v anglické literatuře druhé půle 17. století a přetrvává až do dvacátých let století následujícího: jména jako Dryden, Butler, Swift a Pope jsou jejími hlavními představiteli - v dramatu je to celá restaurační komedie, jdoucí odtud přes Steela až k Fieldingovi. Tato satira má dvojí aspekt: je zaměřena proti přežívajícím literárním a dramatickým konvencím a přes jejich parodii míří - více či méně skrytě - na současnost. Tak se parodováním postupů italské opery Gayovi podařilo vyjádřit svůj postoj k poměrům v londýnském divadle a jeho pěveckém souboru, ale i k čelným osobnostem tehdejšího kulturního a veřejného života, k prominentním vrstvám a k samotné struktuře společnosti a k jejím hodnotám. Netřeba podotýkat, že živost Žebrácké opery pro moderního pozorovatele je dána tím, že kritizované nešvary mají širší než jen dobovou platnost a jsou Gayem podávány modelově. Neméně důležité je, že svým úspěchem Žebrácká opera ustavila na divadle muzikál, jehož písně a dialogy jiskří vtipem, řeč se rozžehuje paradoxním (protože žebráckým) šarmem, kloubí slang s kultivovaností, sentence a bonmoty s nemohoucností řeči. Krom toho pomocí songů a hry ve hře výrazně rozrývá v divadle hranici mezi iluzívností a antiiluzívností, což je, koneckonců, dřívější postup alžbětinského divadla, nadlouho zapomenutý, ale právě moderním divadlem znovu objevovaný.

Nový překlad Žebrácké opery; přihlížející i k hudební složce díla. vychází k 300. výročí autorova narození.