Tak se dáma nechová (CHASEOVÁ, Loretta)

„Mě pláč nezastraší," ozval se odkudsi z rozmazaného světa hluboký mužský hlas. Obrátila se k němu. „Můj bratr Rupert se nebojí hadů, škorpionů ani krokodýlů, ale bojí se plačících žen," řekl pan Carsington, když vešel do místnosti a opatrně za sebou zavřel dveře. „Je to opravdu strašlivý pohled, schopný srazit na kolena i toho nejstatečnějšího. Ale já se nebojím. Jsem ozbrojen." Vytáhl kapesník. Charlotte bezmocně vzlykla. Přešel místnost k ní. „No tak, no tak," zamumlal. „Přece to nemůže být tak zlé." Sklonil se k ní a zvedl ji do stoje, jako by byla hadrová panenka. Opřela si mu hlavu o rameno a vzlykala dál. Objal ji. „Nevím, co mám dělat," vyhrkla.