Verše z let 2012–2021.
Román ve verších, v němž najdeme realistické zobrazení ruského života první třetiny 19. století. Na pozadí satiricky zpodobených typů vesnických statkářů i velkosvětské moskevské a petrohradské smetánky ostřeji vynikají hlavní postavy - Taťána (ideál ruské dívky), Oněgin (chladný skeptik a cynik) a Lenskij (nadšený, mladistvě naivní snílek), oba představující pokrokovou šlechtickou mládež.
Sbírka básní milostného rázu, která se věnuje především vyznání lásky milované osobě.
Lásky (1887, Amori) jsou knihou, jíž se Dossi loučil s literaturou. Dossi se v ní vrací ke svým někdejším citovým vzplanutím, ať jejich předmětem byla srdcová královna z karetní hry, barvotiskový obrázek Madony, anonymní ženská podobizna v obrazové galérii, svět předmětů v rodném domě, veliká lípa v zahradě, ženské postavy z veršů latinských básníků či ze stránek novodobých románů...
Kniha obsahuje: Ladění (1936) | Jabloňový sad (1939) | Stesk Orfeův (1940) | Dům bez oken (1942) | Vlny (1943) | Milostný příběh (1944) | Hluboko na dně (1944) | Okov (1946)
Heinova "Kniha písní" vyšla poprvé r. 1827 jakožto "ctnostné vydání" básní autorových, jenž v dosavadních sbírkách, jak i v pozdějších, často překročil meze společensky dovoleného. Druhá část knihy obsahuje tzv. "Romancero", protože tón romancí jest převládající v básních zde sebraných. Autor je psal - s nemnohými výjimkami - tři roky za rozličných tělesných překážek a útrap.
Ze starotamilského originálu Silappadigáram, vydané V. Swaminathem Aiyarem, Madrás 1931, přeložil, předmluvou a poznámkami opatřil Kamil Zvelebil.
Svazek obsahující tvorbu Jiřiny Fuchsové—Hynka Krále je koncipován jako ohlédnutí: začíná nejnovější sbírkou, v níž je patrná rostoucí nedůvěra ke slovu a pochybnost o smyslu poezie, pokračuje Drúzami a končí jeffersovskou skladbou, která dala celému svazku název.
Výbor z polských balad autorů jako např.: Adam Mickiewicz, Aleksander Chodźko, Juliusz Slowacki, Rajnold Suchodolski, Lucjan Siemieński, Wladyslaw Syrokomla, Teofil Lenartowitz, Maria Konopnicka, Jan Kasprowicz, Leopold Staff, Wislawa Szymborska a další...
Výběr Rodinné mnohology je autorovou prvotinou u Edice X a zaměřuje se v něm na téma rodina a vztahy mezi jejími členy.
Soubor básní o smutku, odříkání, úctě ke kořenům, lásce, o vnitřní síle. Je rozdělen do pěti kapitol: vadnutí, odumírání, klíčení, růst a rozkvět.
Z italského originálu Il Canzoniere, vydaného nakladatelstvím Arnoldo Mondadori Editore, Milano 1967, vybral, přeložil a doslov napsal Vladimír Mikeš.
Soubor básní Fr. Branislava. Více o obsahu viz obrázek (obsah knihy).
Tento soubor básní J. Skácela obsahuje 3 sbírky, které autor vytvořil v 60. letech 20. století: Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem a Smuténka. První z uvedených představuje autorovu prvotinu na poli lyriky, Hodina mezi psem a vlkem vyjadřuje podzimní, melancholické nálady a obsahuje také pocty K. J. Erbenovi a I. E. Babelovi. Básně poslední sbírky Smuténka mají morální, etickou pointu.
JAROMÍR PELC: Narodil se 23. května 1952 v Praze. Vydal knihy Nový obsah (Mladá fronta 1977), Lear v letním kině (Československý spisovatel 1978), Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo (ÚKVČ 1979). Edičně připravil básnickou pozůstalost Václava Hraběte Blues v modré a bílé (Melantrich 1977).
Irského nositele Nobelovy ceny za literaturu, básníka Seamuse Heaneyho, už věru není třeba po návštěvě v Praze představovat. Třetí vydání celoživotního výboru bylo rozšířeno o několik ukázek z jeho nejnovějši sbírky.
Verše z let 2012–2021.
