Claudius bůh a jeho žena Messalina (GRAVES, Robert)

ROBERT GRAVES se narodil 26. července 1895 v Londýně jako syn irského básníka A. P. Gravese.

Vyrůstal v početné rodině, v neobyčejně svobodomyslném ovzduší, vystudoval střední školu a byl přijat na oxfordskou univerzitu. Ale ještě než mohl započít svá studia, vypukla první světová válka a Graves odešel na frontu. Tehdy začal psát verše.

Vydal tři sbírky: Goliáš a David (1916), Nad železným kotlíkem (1916) a Víly a střelci (1917).

Po válce vystudoval Graves v Oxfordu a r. 1926 přijal na rok místo profesora anglické literatury v Káhiře. Později se usadil ve Španělsku na Majorce, odkud ho vypudila občanská válka; po druhé světové válce se však na Majorku vrátil. R. 1961 se stal profesorem poezie v Oxfordu.

Třebaže Graves napsal četné básnické sbírky (většinou je publikoval s prostým názvem Poems a rokem vydání) a sám sebe považuje především za básníka, je znám širokému okruhu čtenářů hlavně jako prozaik.

Slávu a uznání mu získaly romány Já, Claudius (1934) a Claudius bůh (1934) i Hrabě Belisarius (1939). Úspěšné byly i jeho další romány Zlaté rouno (1944) a Homérova dcera (1955). Z Gravesových literárně-historických prací je nejvýznamnější studie O anglické poezii (1922) a eseje Pouhý asfodel (1949).

(Zdroj textu: přebal knihy "Claudius bůh a jeho žena Messalina", 2000, BB/art, Praha.)