Palečkův úsměv a pláč (KUBKA, František)

František Kubka (1894 — 1969) je autorem, který dobře reprezentuje přístup moderních českých spisovatelů k historické próze. Jeho nejlepší knížky povídek vznikly v době, kdy naléhavě vzrostla potřeba upevnit vědomí národní identity a kdy nalézat dějinný smysl existence národa bylo spisovateli i čtenářstvem považováno za úkol takřka politický. Právě v době druhé světové války napsal Fr. Kubka knihy Skytský jezdec, Pražské nokturno a Karlštejnské vigilie. Jednou z povídek v Karlštejnských vigiliích byla také první verze Palečkova úsměvu. Kubka povídku později, po válce, rozšířil a dopsal i druhou část — Palečkův pláč. Oba díly vydal v roce 1949 jako historický román. V postavě zchudlého rytíře Jana Palečka vytvořil pro své čtenáře model postojů člověka moudrého a laskavého v době plné nevole, mocenských bojů a ideologických sporů. Rytíř Paleček má jedinečnou schopnost hypnoticky sugerovat ptactvu i lidem svoji vůli, je vzdělán na italských univerzitách, avšak své uplatnění ve vlasti nalézá teprve jako šašek lidu a vzápětí jako šašek a přítel krále Jiříka z Poděbrad.

Lidský nadhled a morální čistota Palečkova jsou jedinými silami, které mu umožňují přenést se přes dobové spory náboženské, přes osobní neštěstí i ztrátu majetku, a nakonec ho zachraňují před zoufalstvím v nej těžších chvílích národních dějin. S Janem Palečkem čtenář prožívá vzrušená léta jednání o svobodu víry v době těsně po husitských vojnách, nahlédne do mocenských snah poloviny patnáctého století a v netradičním pohledu pozná i krále Jiříka, ale také si s Kubkovým Palečkem připomene úsilí národní společnosti o pochopení smyslu vlastních dějin.