Chlapec z pražských Vršovic jménem Ivan Klíma, který za německého protektorátu nuceně trávil část dětství mezi šancemi terezínského ghetta, už tehdy vytušil, že by chtěl být spisovatelem. Asi to byla jediná cesta, jak se vypořádat s absurditou prožívaného. S absurditou toho, že dítě je označeno za Žida, aniž má ponětí, co to znamená, a je za své židovství perzekvováno...
Chlapec z pražských Vršovic jménem Ivan Klíma, který za německého protektorátu nuceně trávil část dětství mezi šancemi terezínského ghetta, už tehdy vytušil, že by chtěl být spisovatelem. Asi to byla jediná cesta, jak se vypořádat s absurditou prožívaného. S absurditou toho, že dítě je označeno za Žida, aniž má ponětí, co to znamená, a je za své židovství perzekvováno... Když se po válce vrátil domů, začal svůj dětský záměr krok za krokem naplňovat: doháněl školní vzdělání, četl, pozoroval dění kolem sebe, ukončil univerzitní studia, dostal se do novinových i knižních redakcí.. Osud mu z téhle strany přál, napsal a vydal mnoho povídek, románů, esejů i divadelních her, na stovky článků a stal se nejen u nás, ale i ve světě jedním z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Nyní Ivan Klíma ve svých pamětech toto již minulé století, v němž učinil zkušenost dvou zhoubných diktatur, nazval „šíleným", jako úsek dějin, kterému nejsme s to porozumět, stejně jako nerozumíme šílenému člověku. „Je to podivný svět, kde člověk musí odpovídat na otázku, proč ho jako dítě nezavraždili,“ píše v reakci na skrytou otázku některých, jak je možné, že se jeho rodina vrátila z Terezína živá. A pak je tu další otázka, tentokrát mnohých: Jak to, že demokrat a po sovětské okupaci disident komunistického režimu býval komunistou? I s touto otázkou a mnoha s ní souvisejícími se autor pamětí Moje šílené století rozhodl vypořádat Vypráví proto nejen příběh svůj a svých blízkých a přátel, události doby, ve které žil, jak je v pamětech běžné, ale hledá pro to podstatné, co se stalo, i filosofické vysvětlení.
Arnošt Lustig, český prozaik, publicista a scénárista, narozený v roce 1926 v Praze, se jako patnáctiletý ocitl v terezínském ghettu a poté prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti a skrýval se v Praze, kde se aktivně zapojil do Květnového povstání...
Všichni tři byli svého času běženci bez domova. Dostali ale šanci, chopili se jí, tvrdě pracovali, dokázali se prosadit - a pak se rozhodli pomáhat v zemi, kde se narodili, ale odkud utekli, aby mohli žít svobodně...
Druhé opravené a doplněné vydání. Vzpomínky přítelkyně Mileny Jesenské nejen na tuto neobyčejnou ženu a partnerku Franze Kafky, ale také na dobu 20. až 40. let 20. století prožitou v židovském prostředí Prahy.
Tři vzpomínky Hynka Babičky a Františka Táborského.
Příběh dlouho očekávané knihy vzpomínek Salmana Rushdieho se začíná odvíjet 14. února 1989, kdy se britský prozaik indického původu dozvěděl, že byl ájatolláhem Chomejním právě odsouzen k smrti za autorství románu Satanské verše, podle íránského duchovního vůdce namířeného proti „islámu, Prorokovi a Koránu"...
Tomu, kdo tuto knihu otevře, nabízím možnost zahrát si ping-pong na stole složeném jako puzzle z let, o nichž jsem slýchal nebo která jsem zažil. Nabízím možnost zúčastnit se imaginativního divadla, komediální kontaktáže, slavnosti konfrontace se mnou i s mými přáteli a souputníky, z nichž některé nejspíš dobře znáte... Karel Hvížďala
V roce 1999 se americká lékařka Mary C. Nealová vypravila do Chile a při sjíždění vodopádu na kajaku zůstala uvězněná v peřejích. Vlastně se utopila. Zřejmě však ještě nenastal „její čas", protože se později přece jenom probrala k pozemskému životu. V nebi měla zvláštní prožitky: nejenže se setkala s anděly, ale především poznala nevýslovný klid a radost...
Kniha pamětí mikrobiologa Jána Vilčeka určitě zaujme i čtenáře, kteří jinak nepřijdou do styku s vědou a vědeckým bádáním. Předkládá životní příběh zajímavý, dobrodružný, plný zvratů.
Byl zatáček prosince čtyřicátého čtvrtého roku. Sovětská armáda bojovala u Visly, v Karpatech, v Maďarsku a připravovala se k závěrečným operacím Velké vlastenecké války. Konec fašistické třetí říše se neúprosně blížil...
Jediná autorizovaná kniha Miloše Kopeckého, jednoho z nejoblíbenějších českých herců a významné osobnosti české kultury. Rozhovor s Milošem Kopeckým se uskutečnil na pokračování v roce 1993. Tento velký český umělec zde hovoří o dětství, mládí, divadle, filmu, ženách a životě vůbec.
Autor popisuje méně známé události 2. světové války, které se váží k operaci britského a německého námořnictva v Severním moři roku 1940, v rámci níž došlo také k poslední námoří bitvě kapitána Roopea.
Herecká kariéra Jiřiny Bohdalové je spjata s řadou výrazných osobností českého divadla a filmu. V knize se známá herečka vrací nejen ke svým uměleckým začátkům a lidem, které během života poznala, ale také k rodinnému zázemí. Připomíná pohnuté období padesátých let, kdy politické události tvrdě zasáhly její rodinu a poznamenaly i její vlastní životní cestu. Otevírá tak čtenářům méně známou osobní stránku svého života...
Paměti československého stíhacího pilota, jenž v době druhé světové války sloužil v řadách RAF a který po osvobození čelil těžké realitě překotné změny poměrů i osobnímu osudu. Kniha popisuje nejen dramatické letecké souboje, ale i nutnost vyrovnat se s následkem zkušeností – a tím, co znamená být věrným své vlasti za cenu osobního boje.
Pro účastníky oslav 75. výročí Palackého státního reálného gymnasia ve Valašském Meziříčí jako soukromý číslovaný výtisk. Výtisk č. 389.
Neuvěřitelný příběh české básnířky a spisovatelky Dagmar Hilarové. Krátce před patnáctými narozeninami byla transportována do terezínského ghetta a strávila zde více než dva roky.
Chlapec z pražských Vršovic jménem Ivan Klíma, který za německého protektorátu nuceně trávil část dětství mezi šancemi terezínského ghetta, už tehdy vytušil, že by chtěl být spisovatelem. Asi to byla jediná cesta, jak se vypořádat s absurditou prožívaného. S absurditou toho, že dítě je označeno za Žida, aniž má ponětí, co to znamená, a je za své židovství perzekvováno...
