Sovák potřetí: Už mám vydivíno anebo Život s kočkou.
Jiří Sovák s oblibou říká: „Já už se ničemu nedivím, já mám vy-divíno!“ Bonmot je to důstojný jeho formátu, ale pro mě neplatí. Dívám se na něj, poslouchám ho léta - a stále: „Nemám vydivíno!" A patrně nikdy nepřestanu žasnout nad košatým stromem jeho vzpomínek. Už potřetí jsem měla tu čest dolovat je z jeho pomalu stárnoucí hlavy. S velkou chutí jsem setřásala všechny ty útržky dějů, bohatýrských, neuvěřitelných, veselých, a přece jímavých příběhů... A stejně jako při psaní předchozích dílů hercových memoárů jsem se královsky bavila. Jiří Sovák je, jak tvrdí Miroslav Horníček, opravdu „životodárný pramen". Mistr nezaměnitelné legrace.
Slávka Kopecká
Herecká kariéra Jiřiny Bohdalové je spjata s řadou výrazných osobností českého divadla a filmu. V knize se známá herečka vrací nejen ke svým uměleckým začátkům a lidem, které během života poznala, ale také k rodinnému zázemí. Připomíná pohnuté období padesátých let, kdy politické události tvrdě zasáhly její rodinu a poznamenaly i její vlastní životní cestu. Otevírá tak čtenářům méně známou osobní stránku svého života...
Zajímalo vás někdy, jak to funguje v nablýskaném světě showbyznysu? Jaké to je, prosadit se nejen v tom českém, ale třeba i ve francouzském? Jací jsou lidé, kteří řídí média, nebo ti, co rozhodují, kdo se bude ucházet o přízeň diváků a posluchačů? Jaké jsou hvězdy nejen před kamerami, ale i v zákulisí? No jistěže zajímalo! Máloco je totiž tak zajímavé a tajemné jako právě svět zábavy...
Autor se v knize pokouší popsat a vysvětlit sled událostí v totalitním režimu, proč k němu v české společnosti mohlo dojít. Používá v textu kopie autentických písemností nebo novinových článků, na základě kterých si čtenář může vytvořit vlastní názor. Navíc tyto dokumenty mají často větší vypovídací hodnotu než vyprávění.
Chlapec z pražských Vršovic jménem Ivan Klíma, který za německého protektorátu nuceně trávil část dětství mezi šancemi terezínského ghetta, už tehdy vytušil, že by chtěl být spisovatelem. Asi to byla jediná cesta, jak se vypořádat s absurditou prožívaného. S absurditou toho, že dítě je označeno za Žida, aniž má ponětí, co to znamená, a je za své židovství perzekvováno...
Druhé opravené a doplněné vydání. Vzpomínky přítelkyně Mileny Jesenské nejen na tuto neobyčejnou ženu a partnerku Franze Kafky, ale také na dobu 20. až 40. let 20. století prožitou v židovském prostředí Prahy.
Paměti československého stíhacího pilota, jenž v době druhé světové války sloužil v řadách RAF a který po osvobození čelil těžké realitě překotné změny poměrů i osobnímu osudu. Kniha popisuje nejen dramatické letecké souboje, ale i nutnost vyrovnat se s následkem zkušeností – a tím, co znamená být věrným své vlasti za cenu osobního boje.
Měl jsem snad všechny... Černošku, Číňanku, Japonku i farářku. Dvě sestry, maminku a dceru, maminku a dvě dcery. Měl jsem ženy na všech kontinentech světa. Přes všechny poznatky a zkušenosti se mi v poslední době stala věc, která vzbudila moji sexuální zvědavost...
RU je příběhem vietnamské utečenky, jedné z boat people, jejíž vzpomínky jsou podnětem k úsměvu i k zamyšlení, oscilují mezi tragičnem a komikou, od Saigonu po Granby, od všedních věcí k duchovním, od nepravých mrtvých k pravému životu.
Přemysl Kočí o všech svých aktivitách i láskách sepsal vzpomínkovou knihu, která vyšla v roce 1986. Nyní vychází poznovu, leč zcela nově
Autorka, jak sama uvádí, chce, aby každému, kdo tuhle knížku vezme do ruky, bylo jasno, že nedrží sbírku lidských příběhů posbíraných v advokátní praxi. Aby bylo jasno, že jsou to neuvěřitelné a přesto pravdivé příběhy z autorčina života soukromého i profesního, a že je sepsala, aby po svém poodkryla ten geniálně jednoduchý mechanismus, kterým bez ohledu na vlastní profesi, žije každý z nás.
Zpověď fotbalového rozhodčího Ivana Grégra. Kniha pro ty, kteří chtějí o fotbalu vědět skutečně vše.
Arnošt Lustig, český prozaik, publicista a scénárista, narozený v roce 1926 v Praze, se jako patnáctiletý ocitl v terezínském ghettu a poté prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti a skrýval se v Praze, kde se aktivně zapojil do Květnového povstání...
Tomu, kdo tuto knihu otevře, nabízím možnost zahrát si ping-pong na stole složeném jako puzzle z let, o nichž jsem slýchal nebo která jsem zažil. Nabízím možnost zúčastnit se imaginativního divadla, komediální kontaktáže, slavnosti konfrontace se mnou i s mými přáteli a souputníky, z nichž některé nejspíš dobře znáte... Karel Hvížďala