- Out-of-Stock
Byl jsem "korunním princem" Heydricha... Jako dítě vzhlížel s obdivem Peter Thomas Heydrich ke svému strýci Reinhardovi, vysokému důstojníkovi SS a šermíři, šéfovi bezpečnostní policie a houslistovi. O pět let později pochopil, že strýc je "velké zvíře", vždyť mu díky společnému jménu nadržovali i učitelé ve škole...
Jako dítě vzhlížel s obdivem Peter Thomas Heydrich ke svému strýci Reinhardovi, vysokému důstojníkovi SS a šermíři, šéfovi bezpečnostní policie a houslistovi. O pět let později pochopil, že strýc je "velké zvíře", vždyť mu díky společnému jménu nadržovali i učitelé ve škole. Reinhard Heydrich se stal zastupujícím protektorem v Čechách a na Moravě, mocným mužem - a synovec se začal považovat za jeho "korunního prince". Ten pocit zesílil, když strýc zemřel na následky atentátu a o rok později i jeho nejstarší syn. Když ještě na jaře 1945 přijel Peter Thomas jako čtrnáctiletý mladík do Prahy, byla mu mezi okupanty vzdávána čest a úcta. Jenže po válce přišlo vystřízlivění. Záhy poznal a pochopil obludnost myšlení a činů nacismu i svého strýce. Trauma z Heydrichova vůdčího a organizačního podílu na plánu „konečného řešení židovské otázky'', tedy vyvraždění židovského národa, provázelo Petera Thomase celý život. S pocitem viny, břemenem jména a děsivého dědictví strýcových zločinů se vyrovnával nejen u psychoterapeutů, ale hlavně v sobě, ve své práci.
Všichni tři byli svého času běženci bez domova. Dostali ale šanci, chopili se jí, tvrdě pracovali, dokázali se prosadit - a pak se rozhodli pomáhat v zemi, kde se narodili, ale odkud utekli, aby mohli žít svobodně...
Autor popisuje méně známé události 2. světové války, které se váží k operaci britského a německého námořnictva v Severním moři roku 1940, v rámci níž došlo také k poslední námoří bitvě kapitána Roopea.
Paměti československého stíhacího pilota, jenž v době druhé světové války sloužil v řadách RAF a který po osvobození čelil těžké realitě překotné změny poměrů i osobnímu osudu. Kniha popisuje nejen dramatické letecké souboje, ale i nutnost vyrovnat se s následkem zkušeností – a tím, co znamená být věrným své vlasti za cenu osobního boje.
Dle autora tato kniha není dokument, ale vzpomínání na hezké lásky jeho slavných přátel, známých a jedné kamarádky. Byla to tehdy nádherná doba, protože většina z nich byla nádherně živá a život je laskal nádhernými láskami...
Aneb Neuvěřitelné příběhy mého stoletého dědy. Inspirací k napsání knihy byl autorce její děd, bývalý legionář, inženýr, který byl za komunistů poslán předčasně do důchodu, v němž se spokojeně dožil sta let. Načež prohlásil, že mu táhne na 200, a pokračoval v tom, co dělal už po mnoho roků: poháněn vášní psavosti plnil stohy papíru miliony slov, z nichž ani jediné nebylo nikdy uveřejněno.
Autor se v knize pokouší popsat a vysvětlit sled událostí v totalitním režimu, proč k němu v české společnosti mohlo dojít. Používá v textu kopie autentických písemností nebo novinových článků, na základě kterých si čtenář může vytvořit vlastní názor. Navíc tyto dokumenty mají často větší vypovídací hodnotu než vyprávění.
Tomáš Šebek, který působí jako chirurg v pražské Nemocnici Na Františku, vyjel poprvé s Lékaři bez hranic roku 2010 na Haiti, zasažené ničivým zemětřesením, a své zápisky pak publikoval v úspěšné knize Mise Haiti (2013). Později absolvoval další dvě mise, tentokrát v Afghánistánu, kde opět zaznamenával své potřehy a zážitky, které r. 2015 vydal pod názvem Mise Afghánistán. Kniha s podpisem autora.
Herecká kariéra Jiřiny Bohdalové je spjata s řadou výrazných osobností českého divadla a filmu. V knize se známá herečka vrací nejen ke svým uměleckým začátkům a lidem, které během života poznala, ale také k rodinnému zázemí. Připomíná pohnuté období padesátých let, kdy politické události tvrdě zasáhly její rodinu a poznamenaly i její vlastní životní cestu. Otevírá tak čtenářům méně známou osobní stránku svého života...
Tomu, kdo tuto knihu otevře, nabízím možnost zahrát si ping-pong na stole složeném jako puzzle z let, o nichž jsem slýchal nebo která jsem zažil. Nabízím možnost zúčastnit se imaginativního divadla, komediální kontaktáže, slavnosti konfrontace se mnou i s mými přáteli a souputníky, z nichž některé nejspíš dobře znáte... Karel Hvížďala
Nestává se často, aby některý z předních advokátů vzpomínal v knize na svoje případy a umožnil tak běžným lidem nahlédnout pod pokličku soudních procesů, o nichž většinou víme jen tolik, co se novináři dozvědí při veřejném vynesení rozsudku. JUDr. Janeček takovým advokátem byl. A protože neměl ve zvyku nic skrývat, zařadila se právě jeho kniha k těm, které občas nazýváme „kontroverzními"...
Osobní příběh o paměti, Československu a válce (1937-1948).
Zajímalo vás někdy, jak to funguje v nablýskaném světě showbyznysu? Jaké to je, prosadit se nejen v tom českém, ale třeba i ve francouzském? Jací jsou lidé, kteří řídí média, nebo ti, co rozhodují, kdo se bude ucházet o přízeň diváků a posluchačů? Jaké jsou hvězdy nejen před kamerami, ale i v zákulisí? No jistěže zajímalo! Máloco je totiž tak zajímavé a tajemné jako právě svět zábavy...
Chlapec z pražských Vršovic jménem Ivan Klíma, který za německého protektorátu nuceně trávil část dětství mezi šancemi terezínského ghetta, už tehdy vytušil, že by chtěl být spisovatelem. Asi to byla jediná cesta, jak se vypořádat s absurditou prožívaného. S absurditou toho, že dítě je označeno za Žida, aniž má ponětí, co to znamená, a je za své židovství perzekvováno...
Neuvěřitelný příběh české básnířky a spisovatelky Dagmar Hilarové. Krátce před patnáctými narozeninami byla transportována do terezínského ghetta a strávila zde více než dva roky.