Televizní seriál Pohotovost, vzniklý podle této knížky M. Crichtona, je údajně nejúspěšnější seriál všech dob a vydobyl si nadšenou přízeň televizních diváků po obou březích Atlantiku. Úspěch seriálu i nadšení čtenářů jistě není obtížné vysvětlit. Z každého detailu je patrné, že Michael Crichton toto dílo vytvořil na základě vlastních, pravdivých, často dramatických a doslova krvavých zážitků...
Michael Crichton se narodil roku 1942 v Chicagu. Absolvoval Harvard Medical School v Bostonu, odborníky často považovanou za nej lepší americkou medicínu. To vysvětluje, kde získal materiál pro knihu a televizní seriál Pohotovost a znalosti, které čtenáři ocenili v jeho dílech Případ dívky v tísni a Kmen Andromeda.
Crichton pocházející ze čtyř sourozenců často stál před finančními problémy. Řešil je tak, jak se na budoucího spisovatele sluší a patří - přivydělával si psaním a vedl i sportovní rubriku Allumni Bulletinu s měsíčním honorářem sto dolarů. Brzy si však troufl na knížku a pod pseudonymem Jeffery Hudson vydal Případ dívky v tísni (Case of Need) s neuvěřitelným výsledkem: kniha získala cenu Edgar za nejlepší americkou detektivku roku!
Úspěch rozhodl, že Crichton s medicínou jako povoláním skoncoval nadobro ještě dříve, než vůbec začal. Následoval Kmen Andromeda (The Andromeda Strain, 1969) a oslnivý triumf spojený s natáčením v Hollywoodu. Crichton se stal přes noc milionářem a mohl se bez obav o zítřek cele věnovat psaní.
Vydal romány Člověk na konci (The Terminal Man, 1972), Čtyři klíče (The Great Train Robbery, 1974), Pojídači mrtvých (Eaters of the Dead, 1976), Kongo (Congo, 1980), Koule (Sphere, 1987). Pak přišel další celosvětový úspěch v podobě Jurského parku (Jurassic Park, 1990), dnes už neodmyslitelně spojeného se Spielbergovým filmem. Po exkursu mezi dinosaury se Crichton vrátil k thrilleru a úspěšně vydal Vycházející slunce (Rising Sun, 1991) a Skandální odhalení (Disclosure, 1994), strhující příběh o nemilosrdných intrikách uvnitř firmy vyrábějící špičkovou počítačovou a telekomunikační techniku. V jeho posledním románu Ztraceny svět (Lost World, 1995), který se opčt vyšvihl na první příčku tabulky bestsellerů, pokračuje příběh dinosaurů z Jurského parku.
Crichton napsal rovněž čtyři knížky z oblasti literatury faktu: Five Patients (Pohotovost), Jasper Johns, Electronic Life (Elektronický život) a Travels (Cesty). Pro úplnost dodejme, že režíroval několik filmů, především Westworld, Coma a svou vlastní Velkou vlakovou loupež.
Televizní seriál Pohotovost, vzniklý podle knížky Michaela Crichtona, kterou vám nyní předkládáme, je údajně nejúspěšnější seriál všech dob a vydobyl si nadšenou přízeň televizních diváků po obou březích Atlantiku. Úspěch seriálu i nadšení čtenářů jistě není obtížné vysvětlit. Z každého detailu je patrné, že Michael Crichton toto dílo vytvořil na základě vlastních, pravdivých, často dramatických a doslova krvavých zážitků, které jej jako mladého studenta Harvard Medical School mnohdy šokovaly.
Crichton nastoupil do bostonské nemocnice Massachusetts General Hospital, odkud příběhy této knihy pocházejí, na praxi jako student čtvrtého ročníku medicíny na jaře roku 1969. Prošel proto celou řadu oddělení, včetně ambulace a chirurgie. Z mnoha dramatických lidských osudů, jichž se stal mezi zdmi nemocnice Massachusetts General Hospital svědkem, vyvolil pět, které považoval za obzvlášť zajímavé či charakteristické.
Nikoli jen pouhou shodou okolností vychází český překlad Pohotovosti v době, kdy se téma zdravotnictví a jeho financování stalo u nás navýsost aktuální a fakticky společenským problémem číslo jedna. Crichton se na pozadí jednotlivých případů rovněž kriticky zabývá ekonomickými otázkami zdravotní péče a neustálého růstu výdajů na zdravotnictví. Kniha Pohotovost uchvacuje právě svým komplexním pohledem na pacienta, lékaře a zdravotnictví jako systém. Všechny Crichtonovy příběhy pak mají společné jedno: obsahují dramatické lidské osudy, nepřikrášlenou životní pravdu.
Neobyčejné dobrodružství filologa Elwina Ransoma začíná ve chvíli, kdy tento anglický univerzitní profesor, jehož předobrazem prý byl autorův přítel J. R. R. Tolkien, vnikne při hledání noclehu do zahrady domu Na Vršku. Přijetí, jehož se mu dostane od dvou místních obyvatel, fyzika Westona a kariéristy Devina, není nijak vřelé... Ransom přichází k sobě ve vesmírné lodi...
Něco za něco je poutavý román, ve kterém autorka s nevšedním porozuměním, psychologickými znalostmi a řemeslnou zručností, líčí příběh jednoho rozpadajícího se manželství z pohledu tří žen - manželky, milenky a tchýně. Člověk nikdy předem neví, jakou podobu má štěstí, a proto ani hlavní hrdinka knihy čtyřicátnice Martina netuší, že tragédie, jíž prochází, může nakonec přinést i něco dobrého...
Hlavním hrdinou detektivního románu E. Wallaceho, mistra svého žánru, je bankéř z Londýna, který se shodou okolností ocitne na okraji společnosti a skončí v osidlech lupičů, zlodějů a dalších kriminálníků. Jde po něm policie a jsou mu na stopě i detektivové. Zachránit ho může jen pravda, která ale musí nejprve vyjít najevo, což nebude vůbec jednoduché...
Druhý román trilogie. 2024: Čtyři roky poté, co démoni otevřeli průchod mezi světy známý jako pekelná brána - Hellgate, se lidstvo dál zoufale snaží přežít. Simon Cross, vypovězený člen řádu templářů, našel útočiště v systému tunelů pod Londýnem a pomalu připravuje armádu, která se dokáže postavit démonům...
Druhý díl trilogie Kaie Meyera je napínavým pokračováním bestselleru Vodní královna. Merlin svět je plný magie. Ovšem od okamžiku, kdy kouzlo Vodní královny muselo ustoupit silám zla, panuje v Benátkách strach a smutek. Mořské panny i společenství zlodějů, sfingy i čarodějové, ti všichni tuší, že osud města na laguně může změnit jedině Merla...
Napsáno k stému výročí smrti A. S. Puškina, text z Lidových novin dne 1. ledna 1937 pro toto první vydání přehlédl Bedřich Beneš Buchlovan. Vyzdobil kamenorytinou a typograficky upravil Cyril Bouda. Vydal roku 1941 jako XIII. svazek edice "Kytice" Vilém Šmidt v Praze.
Jsou chvíle, které zůstanou v hlavě jako v albu. Navždy. Nemusíte je mít na fotkách. I přesto jsou nezapomenutelné. Štěstí se skládá z okamžiků. Jo ostatní je život.
Příběhy vyprávějí o osudech žen omezených zvyklostmi dřívější doby. Všechny však vyprávějí o lásce - někdy se šťastným koncem, jindy zvítězí nečekaná zrada. Cesty lásky všech podob jsou ale stále stejné, pouze doba změní okolnosti. Možná si čtenářka ten svůj osud v knížce také najde.
Rodinná kronika knížat Protozanovových ve dvou dílech (ze záznamů komtesky V. D. P.). Kniha obsahuje oba díly.
Naše zkolektivizované literární hospodářství zavdává příčinu k otázkám oprávněným, byť jednotvárným: „Jak se vlastně píše ve dvou?" Zpočátku jsme odpovídali zeširoka, zabíhali do podrobností, vyprávěli o hádce, k níž došlo proto, že jsme se nemohli dohodnout, máme-li hrdinu Dvanácti křesel Ostapa Bendera zabít nebo ne. Nezapomínali jsme se zmínit ani o tom, že hrdinův úděl byl rozhodnut losem...
"S básní je to jako s člověkem. Než se narodí, než udělá první nesmělé krůčky, uplyne hodně času. O knize veršů to platí dvojnásob. Bylo to a stále je vědomí velké odpovědnosti ke čenáři a především pokora k poezii samé, že přicházím s první sbírkou básní až nyní..." L. H.
Na prvních stránkách třetího dílu velkého historického románu o krásné Kateřině nás autorka nevtíravě seznamuje s dějem dvou předcházejících svazků, aby čtenář mohl lehce vniknout do pokračování příběhu znovu plného vzrušení a překvapení...
Kniha J. Zeyera vypráví o mladém muži z ruského šlechtického rodu, který zažívá řadu těžkostí a útrap na carském dvoře. Jeho příběh je plný komplikací a zvratů, které vedou až k neodvratnému tragickému konci.
Příběh bílé farmářské rodiny odehrávající se v Georgii v době Velké hospořádské krize.
Intenzita je psychologický thriller, který čtenáře pevně sevře a nepustí od napjatého počátku až po výbušné rozuzlení, přes všechny zvraty, šoky a odhalení. Když konečně stisk povolí, propustí čtenáře jednou provždy proměněného. Tohle je typický, nezaměnitelný Koontzův román.
Kniha obsahuje: Ladění (1936) | Jabloňový sad (1939) | Stesk Orfeův (1940) | Dům bez oken (1942) | Vlny (1943) | Milostný příběh (1944) | Hluboko na dně (1944) | Okov (1946)
Televizní seriál Pohotovost, vzniklý podle této knížky M. Crichtona, je údajně nejúspěšnější seriál všech dob a vydobyl si nadšenou přízeň televizních diváků po obou březích Atlantiku. Úspěch seriálu i nadšení čtenářů jistě není obtížné vysvětlit. Z každého detailu je patrné, že Michael Crichton toto dílo vytvořil na základě vlastních, pravdivých, často dramatických a doslova krvavých zážitků...
