RU je příběhem vietnamské utečenky, jedné z boat people, jejíž vzpomínky jsou podnětem k úsměvu i k zamyšlení, oscilují mezi tragičnem a komikou, od Saigonu po Granby, od všedních věcí k duchovním, od nepravých mrtvých k pravému životu.
V útrobách naší lodi snoubil se ráj s peklem. Ráj, to byl příslib obratu, lepší budoucnosti, nového života. Peklo, to byly naše strachy - strach z pirátů, ze smrti hladem, strach z otravy sucharem nasáklým motorovým olejem, strach z toho, že dojde voda, strach, že se už nikdy nepostavíme na nohy, strach z močení do červeného hrnce, který koloval z ruky do ruky, strach, aby prašivina na dětské hlavě nebyla nakažlivá, strach, že už nikdy nebudeme šlapat po pevné zemi, strach že už nespatříme rodiče, kteří sedí kdesi v pološeru mezi dvěma stovkami jiných lidí.
RU je příběhem vietnamské utečenky, jedné z boat people, jejíž vzpomínky jsou podnětem k úsměvu i k zamyšlení, oscilují mezi tragičnem a komikou, od Saigonu po Granby, od všedních věcí k duchovním, od nepravých mrtvých k pravému životu.
Autor popisuje méně známé události 2. světové války, které se váží k operaci britského a německého námořnictva v Severním moři roku 1940, v rámci níž došlo také k poslední námoří bitvě kapitána Roopea.
ROZHOVORY (záznamy rozmluv pro různé časopisy a na rozmanitá témata) • MONOLOGY (autentické přepisy audionahrávek z estrádních vystoupení) • ALKOHOL (vlastní, autobiografická próza)
Neuvěřitelný příběh české básnířky a spisovatelky Dagmar Hilarové. Krátce před patnáctými narozeninami byla transportována do terezínského ghetta a strávila zde více než dva roky.
Aneb Neuvěřitelné příběhy mého stoletého dědy. Inspirací k napsání knihy byl autorce její děd, bývalý legionář, inženýr, který byl za komunistů poslán předčasně do důchodu, v němž se spokojeně dožil sta let. Načež prohlásil, že mu táhne na 200, a pokračoval v tom, co dělal už po mnoho roků: poháněn vášní psavosti plnil stohy papíru miliony slov, z nichž ani jediné nebylo nikdy uveřejněno.
Chlapec z pražských Vršovic jménem Ivan Klíma, který za německého protektorátu nuceně trávil část dětství mezi šancemi terezínského ghetta, už tehdy vytušil, že by chtěl být spisovatelem. Asi to byla jediná cesta, jak se vypořádat s absurditou prožívaného. S absurditou toho, že dítě je označeno za Žida, aniž má ponětí, co to znamená, a je za své židovství perzekvováno...
Příběh skautů z Pražského povstání 1945. Zápisky a vzpomínky studenta libeňského gymnasia o tom, jak parta chlapců a děvčat prožívala Pražské povstání. Příběhy jsou čerpány z rukopisu deníku autora a z deníku Jeleny Černohorské. Ke čtenářům promluví kniha svou upřímností a vydá svědectví o tom, jaká to byla generace, které na konci války bylo kolem 17 let. Kniha obsahuje věnování a podpis autora.
Tato kniha je volným pokračováním prvního dílu - Vzpomínky starého práškaře 1.
Tomu, kdo tuto knihu otevře, nabízím možnost zahrát si ping-pong na stole složeném jako puzzle z let, o nichž jsem slýchal nebo která jsem zažil. Nabízím možnost zúčastnit se imaginativního divadla, komediální kontaktáže, slavnosti konfrontace se mnou i s mými přáteli a souputníky, z nichž některé nejspíš dobře znáte... Karel Hvížďala
Proč jsou ženy v manželství i v církvi stále diskriminovány? Jak přistupovat k rozvedeným? Nevyřešíme nedostatek kněží tím, že budeme světit ženaté muže? Je skutečně homosexuální styk vždy hříšný? To jsou některé otázky, na něž v této knize odpovídá biskup Petr Esterka...
Všichni tři byli svého času běženci bez domova. Dostali ale šanci, chopili se jí, tvrdě pracovali, dokázali se prosadit - a pak se rozhodli pomáhat v zemi, kde se narodili, ale odkud utekli, aby mohli žít svobodně...
Měl jsem snad všechny... Černošku, Číňanku, Japonku i farářku. Dvě sestry, maminku a dceru, maminku a dvě dcery. Měl jsem ženy na všech kontinentech světa. Přes všechny poznatky a zkušenosti se mi v poslední době stala věc, která vzbudila moji sexuální zvědavost...
Tomáš Šebek, který působí jako chirurg v pražské Nemocnici Na Františku, vyjel poprvé s Lékaři bez hranic roku 2010 na Haiti, zasažené ničivým zemětřesením, a své zápisky pak publikoval v úspěšné knize Mise Haiti (2013). Později absolvoval další dvě mise, tentokrát v Afghánistánu, kde opět zaznamenával své potřehy a zážitky, které r. 2015 vydal pod názvem Mise Afghánistán. Kniha s podpisem autora.
Kniha vzpomínek někdejší sprinterky a pozdější známé autorky mnoha písňových textů, z nichž některé se dodnes jako evergreeny ozývají z rozhlasu nebo se - již zlidovělé - zpívají u táboráků. Poutavě psaný životní příběh autorky, jejímž osudem se stalo povolání textařky, zaujme otevřeností výpovědi o světě populární hudby, který tak dobře poznala, o světě sportu i o vlastním soukromí.