Sbírka básní Šimona Lomnického z Budče, básníka narozeného roku 1552.
Úvod knihy je věnován Šimonu Lomnickému z Budče, jeho životu a rozboru jeho díla. V další části jsou již uvedeny samotné básně.
Šimon Ptocheus Lomnický z Budče se narodil do nezámožné rodiny a byl poddaným rodu Rožmberků. Díky nadání a pěknému hlasu byl přijat zdarma do školy Krumlovské a vykonával s ostatními chlapci ze školy službu v kostele, kde společně zpívali. Později byl Šimon přijat na střední jesuitskou školu v Jindřichově Hradci. V roce 1574 školu opustil a vstoupil do učitelského úřadu. A právě tehdy počíná Lomnického básnické období.
Zdeněk Škrabánek (nar. 1985): „Někdy bych chtěl zastavit čas a prožít každou uplynulou vteřinu znovu. Přijde mi, že poezie nám dává tuhle šanci." Autora přitahuje podrobnější studium historie, zejména každodennost středověku a církevní a kulturní dějiny po roce 1945. Nesmírně obdivuje a je zcela jistě i sám ovlivňován krajinou svého rodiště - Českomoravské vysočiny.
Kniha obsahuje: Ladění (1936) | Jabloňový sad (1939) | Stesk Orfeův (1940) | Dům bez oken (1942) | Vlny (1943) | Milostný příběh (1944) | Hluboko na dně (1944) | Okov (1946)
Kolibří vydání básnického výboru J. Holoubka Hořká komedie je knihou shovívavé lásky k člověku, jehož je vždy snazší odsoudit než pochopit. Je to kniha hamletovských otázek a výstražných znamení, vybízí k rozhovoru a k polemice s člověkem, který nemá rysy praktika, ale hledače, dotýká se mýtu Odysseova, Ahasverova a Dionýsova.
Autorka sbírky veršů patří k významným představitelům střední generace ruských sovětských básníků. Jejím veršům je vlastní obdiv k drsné kráse přírody a hledání hluboké lidské pravdivosti.
Citlivě laděná básnická sbírka, v níž Jan Čarek jednoduchými, ale o to působivějšími verši vzdává hold mateřské lásce a rodinnému zázemí. Verše, určené nejen dětem, dokážou jemně zachytit každodenní drobnosti i hlubší citové vazby. Kniha z poválečného období vyzařuje křehkost a lidskost, díky nimž je dodnes schopna nabídnout milý, intimní čtenářský zážitek.
Tento soubor básní J. Skácela obsahuje 3 sbírky, které autor vytvořil v 60. letech 20. století: Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem a Smuténka. První z uvedených představuje autorovu prvotinu na poli lyriky, Hodina mezi psem a vlkem vyjadřuje podzimní, melancholické nálady a obsahuje také pocty K. J. Erbenovi a I. E. Babelovi. Básně poslední sbírky Smuténka mají morální, etickou pointu.
Výbor z polských balad autorů jako např.: Adam Mickiewicz, Aleksander Chodźko, Juliusz Slowacki, Rajnold Suchodolski, Lucjan Siemieński, Wladyslaw Syrokomla, Teofil Lenartowitz, Maria Konopnicka, Jan Kasprowicz, Leopold Staff, Wislawa Szymborska a další...
Básníku Czechowiczovi se podařilo dokonale vystihnout situaci člověka své (ale i naší) doby, který je okouzlen technikou, ale miluje přírodu, je oslněn městem, ale jeho kořeny jsou na vsi, štve se, aby stačil dynamice moderního života, ale v podvědomí se tváří v tvář válečné apokalypse uchyluje k magické kolébce bájí a pohádek.
Soubor básní Fr. Branislava. Více o obsahu viz obrázek (obsah knihy).
Lyrická pohádka o třech dějstvích s hudbou Antonína Dvořáka. Operní libreta - řada I - svazek 2.
Miniaturní knížečka do kapsy (kolibří vydání) se 73 básněmi Evy Bernardinové.
Sbírka básní Šimona Lomnického z Budče, básníka narozeného roku 1552.
