Soubor básní o smutku, odříkání, úctě ke kořenům, lásce, o vnitřní síle. Je rozdělen do pěti kapitol: vadnutí, odumírání, klíčení, růst a rozkvět.
Kniha o životě a díle básníka Jiřího Taufera, včetně vybraných básní.
Vychází jako stý čtyřicátý třetí svazek edice Poesie, v kolibřím vydání. Řídí dr. Karel Houba. Doslov napsal Karel Sýs.
Soubor z díla Julia Zeyera sv. 6. JULIUS ZEYER - ČESKÁ EPOPEJA: Druhý svazek jubilejního souboru z díla Jul. Zeyera spojuje ve vyšší celek „české epopeje" Čechův příchod a Vyšehrad, dvě stěžejní díla monumentalisující poesie české.
Román ve verších, v němž najdeme realistické zobrazení ruského života první třetiny 19. století. Na pozadí satiricky zpodobených typů vesnických statkářů i velkosvětské moskevské a petrohradské smetánky ostřeji vynikají hlavní postavy - Taťána (ideál ruské dívky), Oněgin (chladný skeptik a cynik) a Lenskij (nadšený, mladistvě naivní snílek), oba představující pokrokovou šlechtickou mládež.
Výbor z polských balad autorů jako např.: Adam Mickiewicz, Aleksander Chodźko, Juliusz Slowacki, Rajnold Suchodolski, Lucjan Siemieński, Wladyslaw Syrokomla, Teofil Lenartowitz, Maria Konopnicka, Jan Kasprowicz, Leopold Staff, Wislawa Szymborska a další...
"Vydávám knížku veršů, jejíž celé uspořádání poněkud odpovídá jednomu pouze přání a požadvku: mému. Básně vydané v témž pořadu, jak byly napsány, a tím aspoň odpovídají mému básnickému credu: životu. Nálady, dojmy, myšlénky třesoucí se a protínající v nervech a duši, promítnuté na papír..." J. S. Machar
Z německého originálu Arioso, vydaného nakladatelstvím Mitteldeutscher Verlag v Halle (Saale) roku 1962, z rukopisné sbírky Auf der Windrose a z ostatních rukopisů vybral, přeložil a doslov napsal Luboš Příhoda.
Soubor básní Fr. Branislava. Více o obsahu viz obrázek (obsah knihy).
Z obsahu: Když rozžíhají rtuťové výbojky - Když končí den - Dveře do noci - Louka - Pěšina - V lesní stráni - Matematický sen - Svítáníčko - Milena - Ženy v sochařské dílně - Když dítě kreslí - Když rozžíhají světla za okny - Dávno - Okno do obor - Prostor pro žlunu - V horách - Obzor - Po cestě mraku....
Je třeba říci, že vše, co souhrnně uvádíme jako charakteristické pro novou epochu Ameriky, má svůj původ v Josém Martím, zatímco on jej má v sobě, ve své subjektivní, novátorské, modernistické a americké originalitě. Naplňuje se v něm to, co řekl o Americe: „Naše Amerika nevychází ani z Rousseaua, ani z Washingtona, nýbrž ze sebe samé.“
Básníku Czechowiczovi se podařilo dokonale vystihnout situaci člověka své (ale i naší) doby, který je okouzlen technikou, ale miluje přírodu, je oslněn městem, ale jeho kořeny jsou na vsi, štve se, aby stačil dynamice moderního života, ale v podvědomí se tváří v tvář válečné apokalypse uchyluje k magické kolébce bájí a pohádek.