Potopa (FREDRIKSSONOVÁ, Marianne)

Vody řek i moře začínají stoupat a město svírají hory bahna. Lidé se snaží udržet vodní cesty průchodnými a dávají za ty nezvyklé změny vinu Měsíci nebo změně klimatu - jen hrstka lidí však ví, jak je tomu doopravdy.

Obrovská říše v povodí dvou řek se rozdělila na Jižní a Severní. Na severu vznikla diktatura, lidé žijí v nesvobodě, strachu a bídě. Jih je zemí svobodnou, ale žije se zde bez morálních zábran a honba za majetkem je povýšena nade vše. A mezi těmito říšemi se rozprostírá Noemova země, kde se lidé živí stavěním lodí a žijí pokojně až do chvíle, kdy při večerní modlitbě navštíví Noema cizinec a sdělí mu, že Bůh hodlá zničit lidstvo.

Zprvu Noe nechce uvěřit, že by Bůh, v něhož bezvýhradně věří, něco takového dopustil. Naplnění hrozby se však postupně ohlašuje katastrofami, které jsou předzvěstí potopy a přesvědčí Noema, aby započal se stavbou archy.

V románu se prolíná umělecké zpracování biblického příběhu a teorie přírodní katastrofy, která postihla Mezopotámii a stala se základem mýtů. Samotný román není jen eposem o hrdinství Noema a jeho synů, ale příběhem lidí, kteří se potýkají s obyčejnými lidskými problémy, s láskou, nenávistí, závistí, strachem. A pocitem viny, že oni jediní přežili.

V dnešní neklidné, složité době se Marianne Fredrikssonová stává svými romány autorkou až kultovní a mnozí čtenáři nacházejí v jejích dílech uklidnění a inspiraci.