Autorka přijela do Toga za svým mužem, který tu v rámci nejširší mezinárodní spolupráce a pomoci rozvojovým státům propagoval odbíjenou, vybíral a připravoval národní družstvo. Setkala se s představiteli země, tradičními náčelníky i s prostými lidmi, nepokřivenými civilizací.
Z obsahu: Odpočívající les - Pohádkový dědeček - Jak jsme nebyli vypovězeni ze Skryjí - Berounka, má láska - Zachráněná jedle - Týřovické skály - "V čápech" - Na Týřov se chodí s dětmi - Starosti rehků - Světýlka svatojánských nocí - Schůzky s černými čápy - Záhada "Rakovnické smrti"...
Vzpomínky z dvou cest na Ceylon (1910 a 1922). Napsal Ph. Dr. Otakar Pertold, s. docent srovnávacích dějin náboženství na filosofické fakultě Karlovy University. V Praze 1926. Nakladatelství J. Otto společnost s r. o.
Autor zábavného CESTOPISU z Kanady není v individuální turistice rozhodně žádný nováček. Před lety se vzdal postavení usedlého úředníka a začal uskutečňovat svůj sen z mládí. Podíval se s rodinou do nejodlehlejších koutů světa a využil nejrůznější dopravní prostředky.
Vzpomínky z dvou cest na Ceylon (1910 a 1922), napsal Ph. Dr. Otakar Pertold, s. docent srovnávacích dějin náboženství na filosofické fakultě Karlovy University v Praze 1926.
Vášnivý běžec a novinář Adharanand Finn se vydával do Afriky, aby našel odpověď na otázku: Proč se v žádné jiné zemi nerodí takoví běžci jako v Keni? Jak je možné, že právě běžci z jednoho keňského kmene už desítky let kralují v nejnáročnějších běžeckých disciplínách?
Ostrovy, majáky a mosty aneb Podivuhodná dobrodružství suchozemce v Baltském moři... Nemáme moře. Proč bychom moře potřebovali? Především kvůli majákům. Národ, který nemusí stavět majáky pro všechny námořníky bez rozdílu - pro rybáře i piráty
Vyšlo jako 107. svazek Země a lidé, poučné a zábavné knihovny zeměpisných prací, cestopisů, vědeckých a dobrodružných cest a povídek z cizích krajů. Rediguje dr. Stanislav Nikolau.
Po návštěvě Indie a Bengálska roku 1979 vznikla tato kniha, v níž autor popisuje setkání s přáteli a hlavně konfrontuje Indii z minulých návštěv s Indií změněnou, novou. Ukazuje, jak Indové v 70. letech žili, mysleli, bavili se, jaká byla indická mládež a jaké byly její názory na život, kde se mísí tradiční s moderním.
Cestovní deníček ze Španěl zdatného žurnalisty a láskyplného sběratele dojmů Karla Čapka.
V horské oblasti v odlehlé časti jihovýchodního Mexika se nachází Huautla, pravděpodobně nejhlubší jeskynní komplex na světě, plný podzemních řek, nepředstavitelně hlubokých propastí a zrádných skalních ploch, který zatím nebyl plně prozkoumán. Bill Stone, neúnavný jeskyňářský průkopník, se na své první výpravě do Huautly zařekl, že jednoho dne nalezne konec na pohled bezedného labyrintu...
Baukunst - Landschaft - Volksleben. Aufnahmen von Lehnert &
Cesty po Orientě Bengta Cestovatele a jiných cestovatelů v 17. století.
Proč se člověk neustále snaží létat, zdolávat vrcholky hor, objevovat nové kouty Země? Protože je mu vlastní zvědavost a touha poznávat a z pocitu vítězství nad překonanou překážkou získává duševní sílu. A když někde objeví nesčetně kouzel a divů, potká úžasné lidi a na bicyklu překoná pohoří a dlouhé kilometry, je obdařen bohatstvím, o které jej nikdo nemůže připravit...
Kniha Sobí lidé vás zavede mezi Eveny na nejchladnější obydlené místo naší planety - do Verchojanského pohoří v západním Jakutsku v Ruské federaci. Evenové by tam ani ve 21. století nemohli žít bez svých čtyřnohých společníků - sobů. Jato pozoruhodná zvířata v symbiotickém vztahu s člověkem sdílejí své dokonalé přizpůsobení těmto extrémně drsným podmínkám...
Poutavý cestopis líčí cestovatelské zážitky samotného autora, který se rozhodl projet svět křížem krážem, když se ocitl tváří v tvář smrti po vážném zranění a zázračně se uzdravil.
Středem autorova zájmu je paleta slavných nebo alespoň charakteristických osobností pařížského života 70. let z oblasti politiky, módy, hudby, filmu, umění, ale i osobností z různých konců světa.
Autorka přijela do Toga za svým mužem, který tu v rámci nejširší mezinárodní spolupráce a pomoci rozvojovým státům propagoval odbíjenou, vybíral a připravoval národní družstvo. Setkala se s představiteli země, tradičními náčelníky i s prostými lidmi, nepokřivenými civilizací.
