Jeden z nejčtenějších německých spisovatelů počátku tohoto století Gustav Meyrink, autor proslulého Golema, je svým dílem nerozlučně spjat s tajuplnou. přízračnou Prahou, ač byl vlastně Vídeňák. A jako je Golem románem zmizelého pražského ghetta, tak je Valpuržina noc románem Malé Strany: Tato malebná čtvrť tvořila za první světové války svět sám pro sebe: v chátrajících palácích pod léta neobývaným královským hradem dožívali potomci starobylých šlechtických rodů, skurilní podivíni obklopení rázovitými postavičkami lokajů, služebných, kočích a podomků. Na tento neopakovatelný svět neustále působí mystické síly, jejichž reprezentantem je herec Zrcadlo, záhadná bytost oživovaná „aveyšou", silou vůle žijících bytostí. Za noci čarodějnic, 30. dubna, proměňuje prostou nespokojenost pražského lidu v davové šílenství, které se odvolává na legendy o Janu Zižkovi a korunuje krví neposkvrněného chudého houslistu Otakara Vondrejce a kom tesu Polyxenu, jejichž láska je přízračným voláním krve a převtělování duší. — Meyrinkova jedinečná schopnost literárně vyjádřit démoničnost transreálna se opírá o studium okultních věd a je zakotvená v křesťanství i buddhismu. V Bílém dominikánovi jakýsi spisovatel usedá ke své práci, je však proti své vůli puzen nepochopitelnou silou sepsat neuvěřitelný životopis záhadného zemřelého. Mnohé rekvizity tohoto vyprávění by se mohly objevit i v pokleslém hororu, Meyrink je však zhodnocuje svým literárním talentem a hluboce intelektuálním zaujetím pro mezní oblasti ducha, jejichž fascinaci těžko odoláme.
