Rubín věčného Žida Ahasvera (DIVIŠOVÁ, Jana)

Říkají mi Ahasver, říkají mi věčný Žid, ve Francii jsem známý jako Isaac Laquedem, v Itálii jsem míval přezdívku Buttadeo, u Rusů Falas nebo Kalos, ve Španělích Juan Espera en Díos. Ve skutečnosti se jmenuji Josef Cartaphilus. Aj uhodil jsem muže, který byl člověkem, uhodil jsem ho, když ho můj pán Pilát odsoudil k smrti na kříži. Uhodil jsem ho a křičel jsem na něj: „Jdi už, Ježíši, a rychleji, tady pro tebe všechno skončilo, nemáš tu co pohledávat!" A on mi odpověděl: „Já odcházím, ale ty zůstaneš, než se znovu vrátím." Že mluvil o dni Jeho soudu, by mne ve snu nenapadlo. Teď ten sen sním už stovky let. Každá smrt je mi pouhým znovuzrozením. Každých sto let těžce ochořím, a přesto neumírám. Je mi stále třicet. Aj jak rád bych byl, kdyby už zítra nebylo.

Chvástání Ahasvera, Praha, kolem roku 1350