Max Švabinský – Satyr
Soubor grafických listů k veršům Victora Huga, které přeložil Svatopluk Kadlec. S předmluvou Vladimíra Denksteina.
Paul Gauguin považoval maliarstvo za umenie, ktoré "pôsobí na dušu okľukou cez zmysly, ako hudba a jeho farebné tóny zodpovedajú harmóniám zvukov.“ Išlo mu teda aj o obsah, ktorý sa z impresionistického umenia vytratil. Chcel vytvoriť nový figurálny obraz. Zjednodušil líniu a do obrazu vniesol čisté farby, využívajúc ich rozdielne dištančné hodnoty na budovanie priestoru a objemu.
Paul Gauguin považoval maliarstvo za umenie, ktoré "pôsobí na dušu okľukou cez zmysly, ako hudba a jeho farebné tóny zodpovedajú harmóniám zvukov“, úplne v zmysle Hegelovho estetického pojmu hudobnosti.
Používal deformáciu, o ktorej vyhlásil: ,,Umelec môže deformovať len vtedy, keď jeho deformácia slúži výrazu a je krásna. Prírodu má na to, aby do nej otlačil svoju dušu, čiže aby nám odhalil zmysel, ktorý z nej odvodil.“ Išlo mu teda aj o obsah, ktorý sa z impresionistického umenia vytratil. Chcel vytvoriť nový figurálny obraz. Zjednodušil líniu a do obrazu vniesol čisté farby, využívajúc ich rozdielne dištančné hodnoty na budovanie priestoru a objemu.
Soubor grafických listů k veršům Victora Huga, které přeložil Svatopluk Kadlec. S předmluvou Vladimíra Denksteina.
Místo, jež zaujímá Julius Mařák v českém krajinářství 19. století, je významné z hlediska jeho celkového vývoje. Dílo Mařákovo není sice průkopníkem ani myšlenkových ani formálních nových názorů, je však dovršitelem českého krajinářství, jak se vyvíjelo pod zorným úhlem středoevropských uměleckých směrnic.
Za svůj předmět si autor zvolil jen betlémy lidové — umělecké betlémy, určené jednoznačně pro chrámy, ponechává stranou. Lidové betlemářství se rozvíjí od 2. poloviny 18. století, kdy v důsledku osvícenských reforem jsou betlémy z chrámů vykazovány a stávají se součástí vánoční výzdoby domácností...
Publikace se věnuje barokní fresce Jana Lukáše Krackera v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Přibližuje vznik díla, jeho ikonografii a umělecký kontext 18. století a doplňuje jej bohatá obrazová dokumentace celku i detailů fresky.
Nejbytostnějším rysem gotického umění je monumentálnost, přísné, skoro asketické linie a hluboce zakořeněné náboženské aspekty. Gotika byla po Evropě šířena prostřednictvím mnišských řádů. Hlavním projevem umění je architektura. Nalezla své uplatnění především ve stavbě katedrál a hradů, radnic, mostů, měšťanských domů, ale i v lidových hrázděných domech...
O sochařském díle rodiny Platzerů aneb Příspěvek k dějinám středoevropského sochařství.
Kostbarkeiten aus Bibliotheken der DDR. Mit Unterstützung zahlreicher wissenschaftlicher Biblitheken, haben die beiden Bearbeiter dieses Bandes aus der Fülle der literarischen und buchkünstlerichen Dokumente des älteren Buchwesens bedeutende und aussagekräftige Proben ausgewählt und kommentiert.
In einem attraktiv gestalteten, mit zahlreichen Farbtafeln ausgestatteten Bildband stellt der Autor 87 zeitgenössische Leipziger Maler, Graphiker und Bildhauer vor. Wir begegnen dabei Künstlern wie Wolfgang Mattheuer, Werner Tübke und Bernhard Heisig, sowie deren Schülern, oft vereinfachend als »Leipziger Schule«...
Moderná slovenská grafická tvorba patrí k najvýznamnejším a trvalým hodnotám našej kultúry tohto storočia. Svojím rýdzim jadrom prispela k prehĺbeniu domácich pokrokových tradícií. Vynikajúce výsledky našich výtvarníkov vysoko hodnotíme nielen v našich pomeroch, ale svojich priaznivcov a zaslúžený ohlas odbornej teórie a kritiky si získala dnes už v celom kultúrnom svete...
Kniha objasňuje expresionismus v širším, nadčasovém smyslu, a přináší černobílé i barevné ukázky uměleckých děl s komentářem a představením autorů.
Průvodce historickou expozicí Národního muzea v Lobkovickém paláci. Expozice sleduje vývoj českého národa na území Čech a Moravy, s přihlédnutím ke vztahům s bratrským národem Slováků, ve třech tematických rovinách: v oblasti politické, hospodářskosociální a kulturní.