Active filters
Kniha vzpomínek někdejší sprinterky a pozdější známé autorky mnoha písňových textů, z nichž některé se dodnes jako evergreeny ozývají z rozhlasu nebo se - již zlidovělé - zpívají u táboráků. Poutavě psaný životní příběh autorky, jejímž osudem se stalo povolání textařky, zaujme otevřeností výpovědi o světě populární hudby, který tak dobře poznala, o světě sportu i o vlastním soukromí.
Chlapec z pražských Vršovic jménem Ivan Klíma, který za německého protektorátu nuceně trávil část dětství mezi šancemi terezínského ghetta, už tehdy vytušil, že by chtěl být spisovatelem. Asi to byla jediná cesta, jak se vypořádat s absurditou prožívaného. S absurditou toho, že dítě je označeno za Žida, aniž má ponětí, co to znamená, a je za své židovství perzekvováno...
Biografická studie o zachránci lidí považovaných nacisty za podlidi - o poživačném muži a hrdinovi vícero tváří, který po válce mohl svjů příběh dobře prodat, ale raději dožil ve skromnosti - kterou autor nejen řádně zdokumentoval, ale napsal ji s puncem nakažlivého entusiasmu.
Kniha v edici Paměť č. 48. Pamětí I. Kratochvíla (nar. 1937), rodáka z jihomoravského Podivína, začínají ve válečném roce 1944 a končí rokem 2001, ve kterém zemřela jeho první manželka. Jeho vzpomínky na dětství střídají zážitky z let studentských, aby se poté koncentrovaly na jeho úspěšné manažerské povolání, kterému věnoval celý svůj profesní život.
Deník z cesty do východní Indie Roberta Challa, adresovaný jeho strýci a podporovateli, je zajímavým dokumentem o každodennosti zaoceánské plavby na sklonku 17. století. Bystrý pozorovatel Challe bezprostředním způsobem zaznamenává den po dni cestu z Francie přes Kapverdské ostrovy, mys Dobré naděje, Madagaskar, Maledivy, Srí Lanku, Indii do Bengálska a zpět, se zastávkou na Antilách v Karibiku...
Folk jako společenský fenomén v době tzv. normalizace.
Jdi po skryté stopě aneb Lidské kroky politickou krajinou exilu je kniha pamětí politologa a publicisty Zdenka Slouky (* 1923).
Málokdo má za sebou tak pestrý život jako překladatelka a tlumočnice Dagmar Steinová. V šestnácti letech odešla v březnu 1959 sama z okupovaného Československa do Velké Británie, kde pět let žila a studovala. Roku 1944 odjela pracovat do Moskvy na československé vyslanectví a posléze se tam stala dopisovatelkou ČTK. Do Prahy se vrátila roku 1946 a prošla několika zaměstnáními...
Pomoc 1. ruské divize Ozbrojených sil KONR povstalé Praze, 5.-9. května 1945. EDICE DOKUMENTŮ.
Dvousté výročí smrti Giacoma Casanovy dalo podnět k této zprávě o současném stavu našich vědomostí o životě a díle pozoruhodného jednotlivce, který se na české půdě proměnil na spisovatele světového formátu. Snahou tvůrců tohoto svědectví bylo ukázat mnohotvárnost Casanovovy osobnosti.
