Šílený král (KING, Greg)

25. srpna 1995 oslavovalo Německo 150. výročí narození Ludvíka II., nejopovrhovanějšího a zároveň i nejvíce milovaného panovníka moderní doby. Jako dítě byl Ludvík přes svou fyzickou krásu mlčenlivý a uzavřený. Na prahu dospívání zjistil, že spíš než četné dívky, jež mu byly představovány jako potenciální manželky, ho přitahují mladí muži. Poté, co Ludvík zrušil zasnoubení s bavorskou princeznou Žofií, již nikdy o manželství neuvažoval. Když ve věku osmnácti let nastoupil na bavorský trůn, oddal se svým hlavním vášním: hudbě a architektuře. Mladého krále si podmanila hudba Richarda Wagnera. Úzce se s hudebníkem spřátelil a stal se jeho mecenášem. Tak mu umožnil skládat a uvádět jeho velkolepé opery. Výsledkem královy lásky k architektuře jsou zámky, které patří k nejobdivovanějším a nejfantastičtějším na světě. Zámky Berg, Hohenschwangau, Linderhof a Herrenchiemsee jsou skvostné, ale vyvrcholením Ludvíkových snah o snový svět je Neuschwanstein, jehož bizarnost nemůže předstihnout žádná jiná stavba.

Ludvík téměř proti své vůli změnil průběh evropských dějin. Uvrhl Bavorsko do dvou válek a spolu s Bismarckem založil německé císařství. Jak rostla moc Pruska, stal se svědkem vzrůstajícího vlivu Hohenzollemů na úkor vlastního rodu Wittelsbachů. Své zklamání vyvažoval tím, že ze své pokladnice nadále štědře podporoval umění a financoval stavbu nového operního divadla pro Wagnerovy skladby. Často býval jediným divákem na představení opery Prsten Nibelungů. Členové jeho vlastní rodiny a vlády se spikli, prohlásili ho za šíleného a násilně ho svrhli. Strávil jediný den v zámku přeměněném na doživotní sanatorium, a pak zmizel. Jeho tělo bylo nalezeno v jezeře pod zámkem. Šlo o sebevraždu? Nebo o vraždu?

Dnes Ludvíkova památka rozněcuje bavorská srdce a romantiky po celém světě. Stal se námětem téměř 5000 knih, divadelních her, básní, filmů a tanců. Zámek Neuschwanstein navštíví denně až 10 000 návštěvníků. Jak za svého krátkého života, tak po své smrti Ludvík byl a je „věčnou záhadou“, jak si to sám přál. Během vlády se způsobem myšlení někdy podobal jinému královskému „šílenci“, ruskému caru Pavlovi, který řekl: „Kromě mne je v říši jen jeden důležitý člověk... a to člověk, se kterým právě mluvím. A i ten je důležitý jedině tehdy, pokud s ním mluvím.“

Bádáním o výjimečném životě jednoho z nejvýstřednějších panovníků dějin strávil historik Greg King v Německu šest let. Jeho kniha dramaticky přibližuje tohoto hezkého, nadaného a romanticky šíleného krále, který věděl, jak žít, ale příliš brzy zemřel.

Životopisy Grega Kinga Poslední carevna a Muž, který zabil Rasputina se setkaly s příznivým ohlasem po celém světě. Autor žije ve státě Washington, kde v současné době pracuje na knize o dvoru Mikuláše II.