Paměti (PASEK, Jan Chryzostom)

Chudý mazovský šlechtic a rváč Jan Chryzostom Pasek, typický reprezentant mentality své společenské třídy, žil přibližně v letech 1630—1701. Své Paměti psal na sklonku života; v jejich zachované části jsou vylíčena léta 1656—1688. Pasek se sice snaží o kronikářskou věrohodnost, ale tam, kde mu selhávala paměť, bez ostychu si vypomáhá bujnou fantazií. Chce sám sebe ukázat v nejlepším světle, dbá na svou stavovskou čest i křesťanské ctnosti, ale v toku barvitého vyprávění podává bezděčně svědectví o své naivitě i cynismu, sentimentalitě i krutosti, nezištnosti i hrabivosti, hrdinství i vypočítavosti. Zvlášť podrobně popisuje boje, jichž se sám účastnil, válku se Švédy v Dánsku, boje s moskevskou Rusí, protikrálovský odboj Lubomirského, svou roli velitele doprovodu moskevského poselstva, nadneseně popisuje své styky s králem Janem Katzimierzem, volbu a slabou vládu Michala Wisniowieckého a konečně dobu krále Jana Sobieského, slavného osvoboditele Vídně od Turků. Zábavná je i vymyšlená historie lásky mladé dánské šlechtičny k našemu vypravěči, vybírání nevěsty na Krakovsku a náhlé vzplanutí k hezké vdově, popis Paskova domácího zvěřince — a samozřejmě batalistické scény, souboje, pitky "podle polské módy“, sněmy, zábavy a slavnosti. Jako venkovský šlechtic si všímá i počasí a úrody, popisuje své obchodní cesty po Visle do Gdaňska, kde prodával obilí, líčí své trampoty nájemce různých vesnic i spory se sousedy, které mu ztrpčily stáří. To vše dokresluje obraz doby a přispívá k obohacení základní ceny jeho Pamětí, která netkví v hodnotách kronikářských, ale v náběhu k barvitému, dramatickému románu. Tento autentický obraz polského života v 17. století, který je znám v umělecké stylizaci Sienkiewiczovy Trilogie, má všecky předpoklady k tomu, aby zaujal i dnešního českého čtenáře.