Za svůj předmět si autor zvolil jen betlémy lidové — umělecké betlémy, určené jednoznačně pro chrámy, ponechává stranou. Lidové betlemářství se rozvíjí od 2. poloviny 18. století, kdy v důsledku osvícenských reforem jsou betlémy z chrámů vykazovány a stávají se součástí vánoční výzdoby domácností...
V roce 1988 to bude právě 80 let, co vyšla první a dosud naše jediná souhrnná práce o tak výrazném projevu české lidové kultury, jakým je lidové betlemářství — knížka K. Procházky "O betlémech“. Za následujících osm desetiletí se ovšem mnoho změnilo — vytrvalou činností řady historiků umění i vlastivědných pracovníků přibylo množství nových poznatků, ani naše betlemářství se zcela nezastavilo ve svém vývoji a alespoň v některých krajích pokračuje dále, a proto již dávno vyvstala potřeba nové syntézy. PhDr. Vladimír Vaclík, odborný pracovník muzea v Třebechovicích p. O., zaměřeného speciálně na problematiku lidových betlémů, se po dlouholetém výzkumu tohoto úkolu podjal a splnil jej studií, která díky mnohostrannosti pohledu a faktografickému bohatství poučí i odborníky a zajímavostí látky, podané co nej přístupněji, upoutá též široké čtenářské vrstvy.
Za svůj předmět si autor zvolil jen betlémy lidové — umělecké betlémy, určené jednoznačně pro chrámy, ponechává stranou. Lidové betlemářství se rozvíjí od 2. poloviny 18. století, kdy v důsledku osvícenských reforem jsou betlémy z chrámů vykazovány a stávají se součástí vánoční výzdoby domácností. Tím se staly příležitostí pro zdůvěrnění scény Spasitelova narození v té míře, že v mnohém působí spíše jako výjevy ze soudobého našeho venkova. Každodenní realita spolu s naivní fantazií jsou tu dílem prostých tvůrců spojeny v celek podivuhodného kouzla.
Význam české betlemářské tvorby uznává i zahraniční veřejnost. Připomeňme jen, jak nadšený ohlas měl na Světové výstavě v Montrealu 1967 Třebechovický betlém. Výklad o tomto králi našich betlémů knihu uzavírá.
Bohatá ilustrační příloha.
Monografická studie, kladoucí si za cíl nastínit českému čtenáři složitý vývoj díla a načrtnout v úhrnných rysech lidský a umělecký profil Roberta Rafailoviče Falka.
This book is a continuation of Czech Classic Painting of the 19th Century, published by Artia in 1955. The period dealt with is the transition period of the last third of the 19th century and the beginning of the 20th. In this book we have set ourselves a modest task: to present, within the limits imposed, the main characteristics of some of the most important personalities of the time...
Welt der Kunst. András Székely: Mihály Munkácsy. Mit siebzehn farbigen Tafeln und dreissig einfarbigen Abbildungen. Henschelverlag - Berlin 1977. Corvina - Budapest - Arkady - Warszawa. Originaltitel: Munkácsy. Corvina Kiadó Budapest, 1977. Übersetzt von Álmos Csongár.
Malý průvodce galerií slavných dvojic. Nejde však o to, podat úplný přehled antických, biblických a středověkých milostných příběhů, ani přehled všech umělců, kteří je nějakým způsobem zachytili. Neboť mnohem důležitější než mít přehled je proniknout k obsahu, pochopit smysl dávného poselství a zároveň porozumět umění, které je přináší.
Tento přehledný a vizuálně bohatý manuál přibližuje, jak funguje město jako komplexní lidský systém a jak se plánují prostory, kde žijeme, pracujeme i trávíme volný čas. Autor čtenáře provádí základními principy urbanismu a veřejného prostoru, ukazuje, jaké výzvy a možnosti městské plánování nabízí a jak může každý z nás lépe chápat a ovlivňovat podobu svého okolí...
Skrytý půvab dopisů toskánských Habsburků - Il Fascino Nascosto Del Carteggio dei Granduchi di Toscana. Výstava Státního ústředního archivu v Praze ve spolupráci s Italským kulturním institutem v Praze konaná pod záštitou Stanislava Grosse, ministra vnitra České republiky a Giorgia Radicatiho, velvyslance Italské republiky v Praze.
Der deutsche Impressionismus: Die Hauptmeister in der Malerei. Begleittext von Karl Römpler. Verlag der Kunst Dresden.
Místo, jež zaujímá Julius Mařák v českém krajinářství 19. století, je významné z hlediska jeho celkového vývoje. Dílo Mařákovo není sice průkopníkem ani myšlenkových ani formálních nových názorů, je však dovršitelem českého krajinářství, jak se vyvíjelo pod zorným úhlem středoevropských uměleckých směrnic.
Ucelený obraz bohatství a logiky prostorové a ornamentální skladby vesnického stavení na Slovácku. Tato práce je založena na komplexním pohledu na celek vesnice v jeho vývoji.
Nejbytostnějším rysem gotického umění je monumentálnost, přísné, skoro asketické linie a hluboce zakořeněné náboženské aspekty. Gotika byla po Evropě šířena prostřednictvím mnišských řádů. Hlavním projevem umění je architektura. Nalezla své uplatnění především ve stavbě katedrál a hradů, radnic, mostů, měšťanských domů, ale i v lidových hrázděných domech...
Publikace přibližuje bohatství a rozmanitost lidového umění na Slovensku. Autor představuje tradiční výtvarné projevy spojené s každodenním životem venkova – od lidových řemesel a zdobení předmětů až po ornamentiku a regionální zvláštnosti. Kniha ukazuje, jak se estetické cítění a kulturní tradice promítaly do předmětů běžné potřeby i slavnostních artefaktů...
Málokterý věk v dějinách lidské vzdělanosti tak změnil tvářnost i běh světa, jako devatenácté století. Teprve v této době nastává popření posledních zbytků středověku. Rozum a průmyslová revoluce hýbou světem a proměňuje se také umění...
LUDVIKA SMRČKOVÁ se narodila 23. 2. 1903 v Kročehlavech. V letech 1921—27 studovala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze — všeobecná škola profesora Dítěte, V. H. Brunnera, speciální škola F. Kysely. V letech 1927—1948 byla profesorkou na učitelských ústavech v Příboře, Litomyšli, Kladně, na dívčím reálném gymnasiu v Praze I, Dušní ulice...
Obrazová odborná publikace se věnuje výtvarným projevům tradičního lidového umění na Slovensku, zejména keramice, řezbářství a malbě. Druhý svazek velkého dvoudílného cyklu seznamuje čtenáře s bohatstvím a různorodostí materiálových a technických tradic lidové tvorby, doplněné černobílými i barevnými reprodukcemi děl, které dokumentují estetické a kulturní hodnoty lidové výtvarné produkce...
Za svůj předmět si autor zvolil jen betlémy lidové — umělecké betlémy, určené jednoznačně pro chrámy, ponechává stranou. Lidové betlemářství se rozvíjí od 2. poloviny 18. století, kdy v důsledku osvícenských reforem jsou betlémy z chrámů vykazovány a stávají se součástí vánoční výzdoby domácností...
