České jaro (STEHLÍK, Ladislav)
Edice České básně, svazek 42. Básně L. Stehlíka napsané v letech 1932-1935, vydané poprvé v knižním vydání.
- Vyprodáno
Edice České básně, svazek 42. Básně L. Stehlíka napsané v letech 1932-1935, vydané poprvé v knižním vydání.
Dojemný příběh o chudém zemědělci, který se stane velkostatkářem. Román oceněný Pulitzerovou cenou, přeložený do 30 světových jazyků.
Dobrodružné příběhy malého žáka italské základní školy psané formou deníku. Kniha o přátelství, lásce a ušlechtilosti.
Sbírka české poezie od známých autorů, jako např. K. J. Erben, Vítězslav Hálek, Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Petr Bezruč, Jiří Wolker a další.
První část trilogie velkého románu J. Durycha Služebníci neužiteční, nazvaná Země. Děj se odehrává v 16. a 17. století a vypráví o náboženské oddanosti, odvaze, hrdinství, mučednictví a věrnosti.
Kniha přináší úvodem obraz Sapfiny lidské a umělecké osobnosti, překlad všech jejích významných zlomků a překladatelovy básnické evokace podnícené Sapfinými zlomky.
Napsáno k stému výročí smrti A. S. Puškina, text z Lidových novin dne 1. ledna 1937 pro toto první vydání přehlédl Bedřich Beneš Buchlovan. Vyzdobil kamenorytinou a typograficky upravil Cyril Bouda. Vydal roku 1941 jako XIII. svazek edice "Kytice" Vilém Šmidt v Praze.
Román z prostředí bulharské vesnice napsala Emílie Bednářová, rozená Jiřincová, česká spisovatelka vydávající zpočátku své dílo pod pseudonymem Emilie Stambolieva. Sestra autorky Ludmila vytvořila pro knihu ilustrace.
Románové zpracování životopisu Daniela Defoa, nepříliš proslulého autora jedné z nejproslulejších knih ve světové literatuře, skvělého románu Robinson Crusoe.
Průvodce do radostného života. Kniha osobního rozvoje z roku 1939. Dle autora je knihou o náladě neboli pokrmu duševním, který myšlenkami o náladě vytváříme, ochutnáme a přijímáme, abychom se posílili.
Román v překladu Vladimíra Procházky. Přeloženo z německého originálu.
Méně známými Ovidiovými deníky z vyhnanství můžeme vedle Epistulae ex Ponto (Listy z Pontu) nazvat právě tento spis Tristia alias Žalozpěvy, kdy Ovidius opouští začátkem zimy r. 8. po Kr. Řím a nastupuje dalekou a dobrodružnou cestu do Tomidy.
Uspořádal a doslovem opatřil Julius Heidenreich, Erbenovy poznámky doplnil Antonín Florovskij. Součástí je na konci knihy kmen rodu Rurikova dle Nestora. Ruské letopisy, které z originálu přeložil K. J. Erben, jsou jakousi kronikou ruské historie sepsanou mnichem Nestorem.
Kulturhistorischer Roman aus der Zeit des Dreissigjährigen Krieges. Psáno německým jazykem. Plátěná vazba.