Klaus je jedním z mála předních politiků, který se sám hlouběji zamýšlí nad „problematikou" životního prostředí a globálního oteplování a není jen otrockým následovatelem alarmistických myšlenek. Jako takový je také často považován za disidenta na poli mezinárodních diskusí o ochraně životního prostředí a změnách klimatu a za jednoho z nej důležitějších oponentů Al Gorea. - (Hans Labohm, nezávislý ekonom, odborný recenzent IPPC)
Je potřeba říct, že Klaus se nepouští do polemiky s ekologií jako vědou. Nezkoumá povětrnostní podmínky, nevyjíždí s arktickými výpravami za severní polární kruh, aby tam nasbíral geologické vzorky za účelem výzkumu stavu ledovců před dávnými lety. Neměří denně teplotu vzduchu a nesestavuje grafy. Nepouští se do křížku s ekologií, ale s environmentalismem. Tyto dva pojmy je potřeba důrazně odlišovat, přestože se mnozí environmentalisté rozdíly mezi těmito dvěma slovy snaží spíš stírat. - (Luboš Zálom, Neviditelný pes)
Dosavadní debata o knize Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta se soustředí hlavně na to, jak si prezident může dovolit zpochybňovat názory klimatologů, když jejich oboru přece nerozumí. Tím se ovšem problém zplošťuje, hlavní téma knihy je mnohem obecnější. - (Pavel Houser, Objective Source E-Learning)