Edice Zlatá Studně, SVAZEK 5.
Jsou škarohlídové, kteří tvrdí, že česká národní povaha není přístupna humoru. Že Češi mají v sobě cosi chmurného, co jim brání oddat se čisté radosti ze života.
Nuže, zde je obsáhlé dílo, které způsobem nanejvýš povolaným dokazuje opak. Dovádí nás k prameni živé vody nikdy nevysychajícímu, ke zdroji lidového humoru. Neboť opravdu nemáme duchaplnou literatu u šlechtických salonů, jemně kořeněnou galantními historkami, ani drsný a trochu přihroublý humor severních sousedů. Máme zato prostý, přirozený, srdečný a nenucený smích českého sedláka, veselý smích, i když někdy trochu zkřivený satirou, posměchem a škádlením. A tento smích, který kvetl i v chvílích nej těžších, dokazuje, že životní optimismus českého člověka se nikdy nedal zkrušit ani nej horším útlakem.
Těch písní, písniček, popěvků a řikadel s veselým námětem, které vybral vynikající slavista a národopisný badatel universitní profesor Dr. Jiří Horák do této sbírky, je skoro sedm set. Vyrostly většinou z prostředí venkovského života v XVII. — XVIII. století a obírají se na příklad milostnými vztahy mezi hochy a děvčaty, láskou a manželstvem, různými stavy a řemesly a živnostmi, příbuzenskými vztahy atd. Je to dílo živé a krásné, navíc ještě přímo oživlé Radovými postavičkami. Není určeno brýlím učených sběratelů a zaprášeným policím knihoven. Patří všemu českému lidu, neboť mluví přímo z jeho duše. Proto je tak blízké našemu srdci, a proto jeho vůně nevyprchá ani po desítkách, ba stovkách let.