Eliška Kleinová (1912—1999)
Kniha o osudech klavíristky, učitelky hudby a neúnavné propagátorky díla Gideona Kleina se opírá o přepis autentických vzpomínek Elišky Kleinové — pro přátele Lízy Kleinové.
V chronologickém uspořádáni sledujeme její "život hraný z listu". Vyprávění o rodinném zázemí, profesní kariéře a dramatických válečných i poválečných událostech doplnil Peter Ambros o četná historická fakta. Kniha se tak stává nejen vylíčením osudů jedné židovské rodiny od počátku 20. století. | ale na konkrétním příkladu vypovídá o historii Židů v Čechách v průběhu celého minulého století.
Eliška Kleinová se narodila v Přerově v židovské rodině. Hudební nadání jí otevřelo cestu ke studiu na pražské konzervatoři, podobně jako jejímu mladšímu bratru Gideonovi o několik let později. Sourozenci Kleinovi se brzy zapojili do kulturního dění druhé poloviny 30. let a v tvorbě Gideon pokračoval i po uvěznění v Terezíně. Zde se také cesty obou sourozenců rozdělily. Eliška Kleinová přežila věznění v Osvětimi a při pochodu smrti se jí podařilo utéct. Na konci ledna 1945 se dostala do ještě protektorátní Prahy. V ilegalitě se dočkala konce války a osvobození. Snaha o uvedení hudebních děl jejího bratra pomáhala Elišce Kleinové překlenout těžké poválečné roky. Veškerou svou sílu upnula k pedagogické činnosti a přes dočasné nepřízně doby u tohoto svého životního poslání vytrvala.
Řada konkrétních dramatických i humorných událostí, výstižné portréty známých osobností české - nejen hudební - kultury a šarm vyprávění Elišky Kleinové dodává knize čtivost a punc originality.