Prohlédnuté zboží
Do tohoto románu o rozpadajícím se...
Naše recenze z nákupního portálu
00642A
použité
1 ks ks
Do tohoto románu o rozpadajícím se manželství zašifroval Tanizaki, jeden z největších žijících japonských spisovatelů, částečně i vlastní duchovní a životní rozpory: postavení Kanameho, svobodomyslného manžela moderně vychované Misako, který by se rád rozvedl, ale neví, jak na to, a dokonce si ani není jist, jestli by se opravdu rád rozváděl...
Skladem
Upozornění: Poslední kus skladem!
Datum dostupnosti:
Hmotnost | 245 g |
Jazyk | česky |
Kontrola úplnosti knihy | kniha je kompletní, nechybí žádná stránka |
Místo vydání | Praha |
Počet stran | 138 |
Překlad | Vlasta Hilská |
Rok vydání | 1965 |
Stav | na okrajích otřepaný přebal, místy oděrky na přebalu, nažloutlé listy, jinak zachovalá |
Vazba | brožovaná (měkké desky) |
Vydání | 1. vydání |
Vydavatel | Státní nakladatelství krásné literatury a umění |
Do tohoto románu o rozpadajícím se manželství zašifroval Tanizaki, jeden z největších žijících japonských spisovatelů, částečně i vlastní duchovní a životní rozpory: postavení Kanameho, svobodomyslného manžela moderně vychované Misako, který by se rád rozvedl, ale neví, jak na to, a dokonce si ani není jist, jestli by se opravdu rád rozváděl, vyjadřuje ve zkratce a v jiné rovině situaci autorovu: Tanizaki si dobyl prvních úspěchů jako evropsky orientovaný autor, nesmlouvavý mladý estét, ctitel Baudelaira a Poea, hledající krásu ve vášni a krutosti; po katastrofálním zemětřesení v Jokohamě se usadil v Kjótu, živé rezervaci starobylé kultury; bezpečné zakotvení mravních norem a estetická vybroušenost tradičního životního stylu ho fascinují, a v té době ostatně začíná troskotat také jeho moderně založené manželství; paralely bychom mohli nacházet ještě dál: Tanizaki se dva roky po vydání „Těch, kteří raději kopřivy" sám rozvedl. Kanamemu, protagonistovi románu, je vnucena stejná nutnost volby, jejíž obě východiska jsou stejně neuspokojivá: také jemu ujíždí pod nohama pevná půda zděděných forem života, a životní ideály importované do země z Evropy selhávají. Je to také jeden ze základních problémů moderního Japonska, promítnutý mezi čtyři stěny manželské ložnice; sotvakde jinde na světě existuje vedle sebe tak houževnatý tradicionalismus a tak nenasytná ochota asimilovat si všechno nové. Přežívající mravy prohrávají, ale ještě jsou s to se mstít: přes všechnu svou nekompromisní, autoritativní omezenost, přes to často prostoduché a absurdní tyranizování jednotlivce, přes všechnu nepřiměřenost nové době zaručují život v sobě ucelený a poskytují centrum jistoty, berou na sebe odpovědnost. Bez nich se Kaname musí rozhodovat sám: je nucen přijmout odpovědnost za manželku, za syna, za rodinu, za sebe. A protože závazků a odpovědností je mnoho, Kaname si neví rady a děj je pak chudý na efektní zvraty. Avšak Tanizaki, pokládaný za nej dokonalejšího stylistu japonské prózy, se až do konce udrží na výši svého rafinovaného umění: udrží atmosféru i dynamiku situace, zvolí vždy přesné osvětlení, a estetiku starého stylu nebo divadla vysvětlí bez jediné poučky. Tanizaki nikde neanalyzuje myšlenky svých postav ani nedramatizuje jejich úvahy, celá tíživá situace i vnitřní napětí jsou vyjádřeny ve zvucích a barvách, v tónu dialogu nebo v nahodilém gestu, v ovzduší pokoje nebo ve stínohře dvou profilů za okénkem automobilu.
DŽUNIČIRÓ TANIZAKI jeden z předních moderních japonských prozaiků, se narodil roku 1886 v tokijské obchodní čtvrti, kde jeho rodina měla tiskárnu. Na Tokijské universitě studoval od roku 1907 japonskou literaturu, ale po dvou letech studia zanechal a od té doby se věnuje literatuře. Už na počátku své literární činnosti se stal se svým přítelem Nagaiem Kafúem inspirátorem tzv. „estetické školy" (tanbi-ha) a v časopise, který založili, publikoval svou první literární práci, jednoaktovou hru. Tato škola reagovala na tehdy dominující naturalismus v japonské literatuře. Z tohoto prvního období, tzv. „démonického", je do češtiny přeložena Tanizakiho novela „Milenci z Jeda" (O Cuja goroši, 1915, překlad Vlasty Hilské z r. 1942). Po r. 1923 nastává v jeho díle nová orientace; Tanizaki se přestěhoval do Kjóta a v tomto prostředí se starobylými tradicemi si uvědomoval a osobně prožíval jeden z hlavních problémů soudobého Japonska — odumírání starých tradic a povrchní asimilaci modernismu. To se projevilo hlubším ponorem v jeho díle. Píše tehdy romány ,,Bláznova láska" (Čidžin no ai, 1925), „Ti, kteří raději kopřivy" (Tade kuu muši, 1928), „Posekané rákosí" (Ašikari, 1932), „Život Šunkin" (Šunkin Šó, 1933). V době sílejícího tlaku fašismu se stáhl do ústraní a místo samostatné tvorby převedl do moderní japonštiny rozsáhlý starojaponský román „Vyprávění o princi Gendžim" (Gendži monogatari od paní Murasaki Šikibu), jedno z nejkrásnějších děl staré literatury. Válečná cenzura nepovolila vydání románu „Jemný sníh" (Sasame juki), který začíná vycházet až roku 1946 a je dokončen roku 1948. Zatím posledními vydanými romány Tanizakiho jsou „Matka kapitána Šigemota" (Šóšo Šigemoto no haha, 1949) a „Klíč" (Kagi, 1956), kde je deníkovou formou opět podán obraz manželství ohroženého rozkolem.
(Zdroj textu a foto: přebal knihy "Ti, kteří raději kopřivy", 1965, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha.)
400 Kč
80 Kč
55 Kč
55 Kč
140 Kč
40 Kč
150 Kč
50 Kč
80 Kč
150 Kč
50 Kč
40 Kč
40 Kč
35 Kč
45 Kč
40 Kč
75 Kč
70 Kč
190 Kč
70 Kč
40 Kč
40 Kč
150 Kč
70 Kč
130 Kč
95 Kč
150 Kč
65 Kč
60 Kč
65 Kč
Naše recenze z nákupního portálu