Golovlevské panstvo je nejvýznamnějším dílem ruského spisovatele M. J. Saltykova-Ščedrina. Využívá v něm schématu generačního románu a na historii úpadku a fyzické, morální i mentální degeneraci tří pokolení šlechtického rodu Golovlevových zachycuje v širokém záběru Rusko za nevolnického práva i po jeho zrušení. Autor se tak vrací ke svému stěžejnímu životnímu zážitku a nejtěžší ráně Ruska - právě nevolnictví, na něž nemůže zapomenout.
Na šlechtické rodině Golovlevových autor vystihuje podstatu a okolnosti ruského nevolnictví - zkaženost, mamon, pokrytectví, slabošství a vykořisťování. Všechny tyto vlastnosti pak vedou k neodvratitelné zkáze jejich představitelů.