Vlastě Pittnerové se v jejích románech a povídkách, stejně jako v této knize, podařilo zachytit každodenní život Českomoravské vysočiny, která v té době byla jen zapomenutá, chudá a krásná. Své náměty čerpala z prostředí lesa, ze života selského a mlynářského, z ovzduší zámeckých úředníků, zachytila i život obyvatel malého města.
Kniha vypráví příběh slepé ženy Barbory, jejíž život rozhodně není jednoduchý. Žije na venkově spolu se synem a také svou matkou a sestrou, které však nejsou zrovna milující příbuzné a dávají Barboře co proto. Jedinou útěchou nebohé ženy je tak krom jejího syna hra na harfu...
V. Pittnerová, oblíbená autorka ze Žďárských hor, se v knize "Na bídě a na statku" zaobírá fenoménem pastoušek, tedy obydlími pro nemajetné, která byla kdysi zcela běžnou součástí venkova. Odtud také pochází označení žít "na bídě". Obyvatelé pastoušek obvykle chodili pracovat na statek nebo do lomu. Přesto byli skromní, vážili si maličkostí a těšili se i z těch nejmenších radostí života...
Baruška poznala krátce před svatbou, že nemá svého ženicha doopravdy ráda, poznala to, když si uvědomila, že má ráda jiného. Láska se jí dostala do srdéčka tak ošemetně, takřka kouknutím, když se na poslední muziku před adventem dostavil právě na revír dosazený myslivecký mládenec...
Kniha se skládá ze dvou částí: Pastvica Eva a Panimáma Evička. Vypráví příběhy o lásce a štěstí v zámku i podzámčí.
Kniha obsahuje povídky: Pro maminku, Jenofčin hřích, U božích muk, U Jozlů, Bohatí sirotci.
Kniha vypráví příběh slepé ženy Barbory, jejíž život rozhodně není jednoduchý. Žije na venkově spolu se synem a také svou matkou a sestrou, které však nejsou zrovna milující příbuzné a dávají Barboře co proto. Jedinou útěchou nebohé ženy je tak krom jejího syna hra na harfu...
Když šla Káča Zubáková do Brna do služby a vrátila se asi po dvou letech se "živou výslužkou", klukem jako bukem v náručí, nikdo se tomu ve vesnici moc nedivil. Lidé o Káče věděli, že je to "větřidlo", ale divili se tomu, že se Káča s tím "klazanem" tak mazlila, jako by to bylo nějaké panské děcko...
Kniha obsahuje povídky: Hastroš, stará škatule, Na Třešňovce, Panna Xavera, Fronynka, Rozička a Antonín Janovický.
Kniha V. Pittnerové vypráví o životních peripetiích dívky jménem Jindra, která pochází z venkova a která dosud neměla příliš snadný život. Když se dostane do města, čekají ji nové zkušenosti a nové zkoušky. Obstojí Jindra ve velkém světě a najde své štěstí?
Vyšívání výbavy, to bývala kdysi jedna z hlavních prací panen, které se chystaly na svůj život v manželství. Bylo to za těch starých „zlatých“ časů, kdy se dívky vychovávaly jenom pro domácnost, jen za hospodyně a musely si zvykat na veškeré nepohodlí.
Obsah: Růže bez poupat, U důchodních, Ve starém zámku, Ve výslužbě, Kousek pohádky, Jemnostinky, Pokažený svátek, Z paláce do zámku.
Oblíbená autorka Vlasta Pittnerová se i v tomto románu zabývá osudy lidí z Českomoravské vysočiny v době zhruba před více než sto lety. Tentokrát ale půjde nejen o lidi z vesnice a malého města, ale také pány ze zámku.
Vybrané povídky vypovídají o mámách, které jsou, ať se to komu líbí nebo nelíbí, duší každé rodiny. To, pokud nejsou ušlápnuté mužem neurvalcem. Slovo máma je nejčastěji prvním slovem, které děti vyslovují a které je spojeno s osobou, pečující o jejich bezpečí i o jejich plné žaludky. Leckdy byly ochotny obětovat se pro rodinu až k sebezničení.
Kniha obsahuje tři povídky: Vina a žal, Sestřina vina a Bartoňáci.
Smutné i humorné příběhy skrývají často trpké stáří vesničanek, zvláště, pokud jim neslouží zdraví a nemohou se samy o sebe starat. A pokud nemají hodné děti nebo jak se říká z božího dopuštění musí chodit po vsích žebrotou. Mohou skončit život za nepříznivého drsného vysočinského počasí tragicky a bez lidské pomoci.
