Příběhy obyčejných lidí, jejich omyly i úspěchy, smutky i radosti, marné i naplněné naděje, sobectví i ušlechtilost, a především touha každého člověka - nalézt spřízněnou duši, opětovat lásku a štěstí.
Osudy prostých lidí, jejich prohry i vítězství, soužení i radosti, nectnosti i dobré vlastnosti, a především přirozenou touhu najít lásku svému srdci a štěstí - to vše můžete najít v povídkách V. Pittnerové.
Čtyři rozsáhlejší povídky Vlasty Pittnerové popisují nelehký život žen na vsi, který ostatně není nijak snadný ani dnes. Autorka ukazuje lehkomyslnost u jedněch i touhu po vyšší duchovní úrovni u druhých.
Kniha rozdělená na čtvero ročních období popisuje lidové zvyky ze žďárských hor a jejich těsné provázání s jednotlivými etapami lidského života, spojeného s drsnou přírodou. V dnešní mnohdy uspěchané době je krásným nostalgickým ohlédnutím za dobou dávno minulou, která si pro své kouzlo prosté lidové moudrosti nezaslouží být zapomenuta.
Jako chasník si ničeho nedopřál nestaral se o zábavu, jen šetřil a pracoval. Trápil rodiče na výměnku, honil je do práce, vytýkal jim, že neuspořili tolik, aby mohli přikoupit zpět kus bývalého majetku. Když se ohlížel po ženě, hledal jmění, proto si vzal děvče sirotka, za jehož peníze uložené v sirotčí kase koupil kus pole v sousedství, a hned od první chvíle byla u něho žena téměř otrokem.
Poutavé vyprávění o obyvatelích samoty - statku ve Žďárských horách, kteří jsou stíhaní starou kletbou žebráka. Rodina a jejich služebnictvo musí překonat řadu překážek, nechybí ale ani láska, smíření a štěstí.
Vybrané povídky vypovídají o mámách, které jsou, ať se to komu líbí nebo nelíbí, duší každé rodiny. To, pokud nejsou ušlápnuté mužem neurvalcem. Slovo máma je nejčastěji prvním slovem, které děti vyslovují a které je spojeno s osobou, pečující o jejich bezpečí i o jejich plné žaludky. Leckdy byly ochotny obětovat se pro rodinu až k sebezničení.
Kniha obsahuje tyto povídky: Panstvo ze zámku, Špatně to dopadlo, Andulko, mé dítě, Koš jemnoslečny Cény, Zámecká selanka.
Vlasta Pittnerová, oblíbená autorka venkovské romantické litetaruty, vypráví tentokrát příběh zamilovaného páru - Štěpána a Bětušky -, ale i dalších členů jejich rodiny a obyvatel vesnice v dobách před zhruba 100 lety. Nechybí zde láska, ale ani dramatické zvraty, které zamávají životy hlavních postav.
Oblíbená autorka Vlasta Pittnerová se i v tomto románu zabývá osudy lidí z Českomoravské vysočiny v době zhruba před více než sto lety. Tentokrát ale půjde nejen o lidi z vesnice a malého města, ale také pány ze zámku.
Poutavé vyprávění o obyvatelích samoty - statku ve Žďárských horách, kteří jsou stíhaní starou kletbou žebráka. Rodina a jejich služebnictvo musí překonat řadu překážek, nechybí ale ani láska, smíření a štěstí.
V roce vydání toto knihy uplynulo 70 let od smrti spisovatelky V. Pittnerové, ženy, která znala duši venkovského lidu na Vysočině jako málokdo. Mnohé z jejích povídek a líčení se opírá o skutečné události, o prožitky z mládí, z jejího domova, jež prožila v Polné na Českomoravské vysočině.
Čtyři rozsáhlejší povídky Vlasty Pittnerové popisují nelehký život žen na vsi, který ostatně není nijak snadný ani dnes. Autorka ukazuje lehkomyslnost u jedněch i touhu po vyšší duchovní úrovni u druhých.
Příběh se odehrává na vesnici, kde se starší chudý muž snaží pomoci svému synovi, a proto pomáhá na statku bohatému sedlákovi. Ten si jej oblíbí a uposlechne jeho rady, která zamíchá s osudy několika lidí...
Kniha vypráví příběh slepé ženy Barbory, jejíž život rozhodně není jednoduchý. Žije na venkově spolu se synem a také svou matkou a sestrou, které však nejsou zrovna milující příbuzné a dávají Barboře co proto. Jedinou útěchou nebohé ženy je tak krom jejího syna hra na harfu...
Příběh hlavní představitelky Ludmilky začíná v idylickém prostředí venkovské školy. Její další životní cesta je protkána utrpením, zklamáním, nadějí, že prožije skutečné štěstí, jak je vykreslila dívčí fantazie. Poznala přepych i lidskou závist, zažila prosté lidské porozumění. Na osudových okamžicích života své hrdinky autorka dovedně přivádí čtenáře k úvahám o smyslu života, o hodnotě štěstí.
Nejen stařenky, ale ani stařečci to nemají jednoduché. Zvlášť, pokud jsou zakřiknutí nebo zlomení těžkým životem a ne zrovna "lišky podšité a všemi mastmi mazané".
Kniha V. Pittnerové vypráví o životních peripetiích dívky jménem Jindra, která pochází z venkova a která dosud neměla příliš snadný život. Když se dostane do města, čekají ji nové zkušenosti a nové zkoušky. Obstojí Jindra ve velkém světě a najde své štěstí?
Jako chasník si ničeho nedopřál nestaral se o zábavu, jen šetřil a pracoval. Trápil rodiče na výměnku, honil je do práce, vytýkal jim, že neuspořili tolik, aby mohli přikoupit zpět kus bývalého majetku. Když se ohlížel po ženě, hledal jmění, proto si vzal děvče sirotka, za jehož peníze uložené v sirotčí kase koupil kus pole v sousedství, a hned od první chvíle byla u něho žena téměř otrokem.
Román Rézinka se odehrává na počátku minulého století v kupecké rodině žijící na malém městě. Ústředními postavami jsou matka a její dcera, která jako jediná z několika dětí přežije, je ale velmi nemocná. Starostlivá matka jí proto poskytuje veškerou péči a lásku, někdy však až přílišnou, hraničící s rozmazlováním...
