Švédská autorka Marianne Fredrikssonová (1927) pochází z Göteborgu. Vyrůstala v harmonickém prostředí a rodiče jí dopřáli studium, jakkoliv to bylo ve Švédsku té doby u dívek neobvyklé. Již za studií se projevilo její literární nadání, a tak zvolila nejprve novinářskou dráhu.
Od sedmdesátých let působila v deníku Svenska Dagbladet, kde zavedla úspěšnou rubriku Idag - Dnes. V této rubrice započala na tehdejší dobu odvážnou a nezvyklou debatu - o člověku a jeho duši, víře, údobích v životě člověka a dalších tématech, která utvářejí lidský osud, tématech, jež se posléze objevila v jejích románech. Marianne Fredrikssonová vydala svůj první román Kniha o Evě v osmdesátých létech. Od té doby napsala více než deset románů, které dosáhly mimořádného čtenářského úspěchu a znají je čtenáři rovněž v Norsku, Finsku, Velké Británii, Německu a Spojených státech. Byla oceněna řadou literárních cen a jeden z jejích románů byl zařazen do „Světové knihovny" obsahující sto nejlepších titulů všech dob.
(Zdroj textu: přebal knihy "Potopa", 1998, Praha, Vyšehrad, ISBN 80-7021-178-4.)
Vody řek i moře stoupají a město svírají hory bahna. Lidé se snaží udržet vodní cesty průchodnými a dávají za změny vinu Měsíci nebo klimatu - jen hrstka lidí ale ví, jak je to doopravdy. Obrovská říše v povodí řek se rozdělila na Jižní a Severní. Na severu vznikla diktatura, lidé žijí v nesvobodě, strachu a bídě. Jih je svobodný, ale žije bez morálních...