Láska odpouští všechno (PETRUT, Pavel)

V momentě, kdy je rodič nucen stát nad hrobem svého dítěte, vznikne v jeho srdci hluboká rána, která se nikdy úplně nezacelí.

Rodina kazatele Pavla Petrute si tímto dramatem prošla v roce 1981, když jejich syn ve věku osmi let zemřel v Rumunské městské nemocnici Bozovici.

Víra ve vzkříšeného Spasitele Ježíše Krista jim ale pomohla projít touto těžkou životní zkouškou vítězně. Pevní zůstali i v rozhodnutí sloužit Bohu dál navzdory tvrdé opozici tamního komunistického režimu.

Po zhruba dvaceti letech se tato rána znovu otevírá současně s dopisem od doživotně odsouzeného vězně, který v něm vyznává, že jejich syn nezemřel přirozenou smrtí, nýbrž byl zabit tehdejší komunistickou tajnou službou Securitate. Chtěli potrestat kazatelskou rodinu za její náboženskou činnost.

Je vůbec možné, aby hluboce zraněné srdce člověka odpustilo a současně nabídlo pomoc tomu, kdo tuto závažnou ránu způsobil?

Podle příkladu Krista, který se modlil i za své nepřátele, nachází autor této knihy sílu k odpuštění právě ve své víře a čtenářům je důkazem toho, jak odpuštění přináší uzdravení, smíření a dosažení tolik potřebného pokoje do těžce zkoušeného srdce.