Noc v Lisabonu (Remarque, E. M.)

Za jednu jedinou noc vypoví německý emigrant Josef Baumann-Schwarz příběh své velké lásky člověku, kterého náhodou potká v lisabonském přístavu, posledním útočišti těch, kdo prchají před Hitlerem na západ. Instinkt pronásledovaného mu napovídá, že neznámý je stejný štvanec jako on. Musí někomu vylíčit svůj příběh, aby přetrval, aby se uchoval obraz jeho zemřelé ženy, protože se obává, že jeho vlastní paměť z pudu sebezáchovy podlehne za čas milosrdnému zapomnění. A s příběhem dává krajanovi i dva lodní lístky, pas a vízum do Ameriky, jako by mu symbolicky odkazoval svou osobnost i svůj osud.

Remarquova románová epopej je z autorových děl snad nejvýraznějším odsudkem fašismu. Je ale také zajímavá po formální stránce: děj je vyprávěn v první osobě ve dvou časových rovinách, které se později protnou. Román je vybudován na výborném dialogu, duchaplném a elegantním, který nese děj a vytváří dramatické napětí.