Roku 1066 padl v bitvě u Hastingsu poslední král Harold II. a na anglický trůn usedl jeho přemožitel, normanský vévoda Vilém, pozdější král Vilém I. Dobyvatel. Angličtí šlechticové, kteří přežili, mu museli odpřisáhnout věrnost, nebo odejít do vyhnanství. Ty nejvýznamnější s sebou odvezl přes La Manche do Normandie jako rukojmí, aby zajistil mír v nově nabytém království a poslušnost obyvatel...
14. října 1066 padl v bitvě u Hastingsu poslední král Harold II. a na anglický trůn usedl jeho přemožitel, normanský vévoda Vilém, pozdější král Vilém I. Dobyvatel. Angličtí šlechticové, kteří přežili, mu museli buď odpřisáhnout věrnost, nebo odejít do vyhnanství. Ty nejvýznamnější pak s sebou odvezl přes La Manche do Normandie jako rukojmí, aby zajistil mír v nově nabytém království a poslušnost jeho obyvatel. Tak se o masopustu roku 1067 v Rouenu setká mladý hrabě Waltheof z Huntingdonu s Judith, překrásnou Vilémovou neteří, a s bezděčným přispěním královského panoše Simona de Senlis mezi nimi vzplane láska, která se pro oba stane osudovou...
Doktor Lutz Eberle je šarmantní mladý muž, vypadá skvěle a nemůže a ani nechce odmítat přízeň hezkých žen. Jednoho dne ho však jeho vášeň skoro zničí. V Jižní Americe se ho žárlivý sok pokusí otrávit a Lutz málem přijde o život. Pachatel je nakonec odhalen a po uzdravení nestojí už Lutzovi a jedné z nejkrásnějších žen nic v cestě.
Když se Madeleine Hunterová poprvé objeví na televizní obrazovce jako moderátorka zpráv, vyzařuje z ní optimismus a sebevědomí. Je manželkou Jacka Huntera, majitele kabelové televize ve Washingtonu, který působí i jako prezidentův poradce v Bílém domě. Jack pomohl Madeleine vymanit se ze zlého snu... Odejít od manžela, který ji zneužíval. Časem se však ukáže, že ani druhé manželství není bez chyb.
Sara Shawová nemůže být šťastnější. Datum svatby s okouzlujícím Gregem Andersem je dohodnuto, svatební šaty hotovy, kytice objednány. Avšak pár dnů před svatbou přijme Greg během noci telefonní hovor a bez vysvětlení zmizí...
Čtení pro příjemné vánoční chvíle, kdy se na nebi třpytí vánoční hvězdy zažehující světlo v srdcích, kdy sněhová vánice sesype své spousty bílých vloček a vše pokryje bílým sněhovým závojem, nám přinášejí oblíbení autoři první poloviny minulého století.
Děj románu, v němž čtenář vstupuje do školního i lékárenského prostředí, v němž poznává atmosféru bohémské Paříže i tichou idylu úvozského zámečku, prochází mnoha zvraty a překvapeními.
Margaret Smithová je krásná a úspěšná právnička, která kvůli práci pro své klienty zapomíná žít svůj vlastní život. Hank Wyatt je svérázný muž, se kterým se život nemazlil. Lydie, Theodor a Annabelle jsou sourozenci, kteří osiřeli a zoufale potřebují rodiče a jejich lásku. Tato nesourodá pětice lidí se dílem náhody či osudu ocitnou společně na ostrově uprostřed Pacifiku...
Tímto příběhem o večerních šatech pro Janu, který je jinak, jak poznáte, prostý, jako někdy bývá lidský úděl, chce autorka přetnout neutěšenou tradici přesládlých barvotisků, a dát mladému ženskému pokolení do rukou knížku, jakou zasluhuje
Vášeň může povznášet do nepředstavitelných výšin, dokáže však také úplně zlomit. Dovede být krutá a bezohledná, ale i obětavá a pramenící z nesobecké lásky. O tom citlivě vyprávějí příběhy oblíbených autorů první poloviny minulého století jako V. Javořická, V. Pittnerová, K. Světlá, B. Němcová, J. Jahoda nebo V. Lužická.
Kniha vypráví příběh 17leté Žanety, která nemá zrovna na růžích ustláno. Volba strojírenského učiliště se ukazuje jako vyloženě nešťastná a dospěje až k vyloučení, spolužáci, zvláště poté, co do třídy přijde nový kluk a velký "boss" Robin, ji šikanují, nevlastní otec je čím dál dotěrnější. Žaneta citově strádá, snad jen Marek, pacient ze sanatoria pro dlouhodobě nemocné, skýtá jakousi naději...
Ve třetí knize „americké" trilogie světoznámé autorky Jude Deveraux se objevuje další z jejích ženských hrdinek, dívka beznadějně chudá a nevzdělaná, která se však díky své vůli a upřímnému srdci vznešeným dámám nejen vyrovná, ale dokonce je v mnohém předčí. V tomto romantickém příběhu s téměř detektivní zápletkou svede mladičká Leah boj i s bandou vraždících lupičů.
Petra je dcera tajemníka a jeho manželky. Jako děvče oblých tvarů vzhlíží k ženě svého vzdáleného příbuzného Edy, která má ladné křivky i chování. Když pár odjede z maloměsta do Prahy, vztah se jim rozpadá. Petra mezitím prožívá první lásku, její hoch se navíc líbí i Petřiným rodičům. O to méně se ale dívka zamlouvá rodičům mladíka, a tak jejich vztah vyšumí. Na scéně se však znovu objevuje Eda...
Samostatná rusovlasá Londýňanka Heather se vyrovnává s nevěrou bývalého přítele. Jednoho dne potká cikánku, která jí vnutí vřes pro štěstí. A svět se jako mávnutím kouzelného proutku skutečně začíná měnit, život se rozjasňuje a přání se plní. Když ale do rodinného života zasáhne nečekaná vážná nemoc, Heather usoudí, že je čas na vřes zapomenout a ujasnit si priority.
Tento román napsala autorka na námět neznámého čtenáře z venkova, který V. Javořickou žádal, aby román o něm napsala a věnovala všem, které mučí ďábel alkoholu, tedy ženám, které vlekou po boku opilých mužů svůj kříž, a mužům, kteří hrozné neřesti otročí.
Dvojí polibek, jedna z četných románových variací populární V. Javořické na věčné téma vzkvétajících a obětovaných lásek, přibližuje bezmála idylickou atmosféru malého města přelomu století a sleduje na ploše zhruba dvaceti let osudy trochu tragické, trochu statečné, jistě však morálně ideální hrdinky Jarmily.
Gage a Cybil mají dar nahlédnout do budoucnosti, ale musí spojit síly i srdce, aby dokázali čelit tomu, co přijde. V osudný den, kdy se spolu s přáteli vydají k Pohanskému kameni, Gage pochopí, že se musí obětovat, aby je zachránil. Najednou se ocitne před těžkou volbou, ve které proti sobě stojí osudová láska a pokrevní pouto.
Hlavní hrdina příběhu Vladařská pompa anglický vyslanec, vévoda z Welminsteru, přijíždí do Petrohradu právě ve chvíli, kdy vrcholí Napoleonova invaze do Ruska a francouzská vojska se blíží k Moskvě. Vévoda má posílat zprávy o situaci v Rusku do Anglie a z toho důvodu navštěvuje jak cara, tak i své ruské známé...
Roku 1066 padl v bitvě u Hastingsu poslední král Harold II. a na anglický trůn usedl jeho přemožitel, normanský vévoda Vilém, pozdější král Vilém I. Dobyvatel. Angličtí šlechticové, kteří přežili, mu museli odpřisáhnout věrnost, nebo odejít do vyhnanství. Ty nejvýznamnější s sebou odvezl přes La Manche do Normandie jako rukojmí, aby zajistil mír v nově nabytém království a poslušnost obyvatel...
