Tanec pro dvě sestry (CARR, Philippa)
Čtvrtý díl ságy Dcery Anglie, která, vždy na osudu dcery hrdinky předchozího dílu, sleduje anglické dějiny od doby Jindřicha VIII. až do první světové války.
- New
Marie-Ange se v 11 letech ocitá v Americe, kam musí odjet poté, co jí tragicky zemřou oba rodiče a bratr. Až na prahu dospělosti se dívka dozvídá o obrovském jmění po svém otci a vrací se do Francie. Tam se provdá za hraběte de Beauchamp a je zase šťastná. Jenže manželství se začíná rozpadat, což si Marie-Ange uvědomí teprve v okně hořícího zámku Marmouton, kde stojí před odvážným rozhodnutím...
Marie-Ange je šťastné děvčátko vyrůstající na zámku Marmouton. Štěstí se zdá být nekonečné do chvíle, kdy jí při autohavárii zemřou rodiče i jediný bratr. Ve svých jedenácti letech je Marie-Ange vytržena ze všeho, co milovala, a poslána na výchovu k tetě žijící v Americe - lakomé a nelítostné. Ta ji nechává tvrdě pracovat na farmě a nedopřeje jí nic z dětských radostí.
Na prahu dospělosti se Marie-Ange dozvídá o desetimilionovém majetku, který zdědila po otci. Díky penězům se jí splní sen vrátit se do Francie, kde nachází zchátralý zámek a v něm "pohádkového prince", hraběte Bernarda de Beauchamp.
Marie-Ange se za hraběte provdá, porodí mu dvě děti a je šťastná. Její láska je však slepá. Manžel jí čím dál častěji lže a dělá dluhy, ve kterých se rozplývá obrovské jmění, které Marie-Ange získala. Tragédii svého manželství uvěří teprve v okně hořícího zámku Marmouton, kde stojí před odvážným rozhodnutím...
Čtvrtý díl ságy Dcery Anglie, která, vždy na osudu dcery hrdinky předchozího dílu, sleduje anglické dějiny od doby Jindřicha VIII. až do první světové války.
Třetí díl série Vévodkyně lásky oblíbené autorky historických romancí.
Románem Urozená zajatkyně nakladatelství Baronet otevírá čtyřdílný románový seriál z nejslavnějšího údobí britských dějin, z doby života a vlády královny Viktorie. Zároveň jím také zahajuje třetí desítku knih od Jean Plaidy, které dosud vydalo pro své čtenáře, zejména pro přátele historického románu.
Román Poslední dědička, uzavírající ságu o dědictví Friarsgate (Rosamunda, Ty jediný, Philippa), je příběhem krásné nezávislé Elizabeth Meredithové a její hrbolaté cesty ke štěstí. Od svých 14 let, kdy začala řídit rodinné sídlo Friarsgate, byla Elizabeth úspěšná ve všem kromě lásky. Proto ji matka posílá ke dvoru Jindřicha VIII., aby našla vhodného manžela...
Alex Montgomery s hrůzou zjišťuje, že jeho mladší bratr zneužil prostou bezbrannou dívku. Sžíraný pocitem viny souhlasí, že zachrání rodinnou čest — ožení se a vychová bratrovo dítě. Netuší, že čistě formální svazek s půvabnou němou Annie od základu změní jeho život.
Hrdinkou románu Jude Deveraux Navždycky je třiadvacetiletá Darci Monroeová, pohledná, avšak chudá dívka, která právě dokončila univerzitu a hledá místo. Získá je na inzerát, a to hned zaměstnání svých snů. Nejenže je výtečně placené, ale navíc její šéf, třicátník a milionář Adam Montgomery, jemuž dělá osobní sekretářku, je určitě ten nejhezčí muž, jakého kdy potkala...
Pro Kristýnu patří sexualita k lásce. Pro Saskii je vše komplikovanější. Saskiinu přítelkyni Kristýnu to tentokrát zasáhlo naplno. Už když se k ní Michael jenom přiblíží, je jako zelektrizovaná. Poprvé si dokáže představit, že by mohla s nějakým klukem spát. Saskie se ptá sama sebe, proč je to u ní jiné. Není si ani jistá, zdaje do Olivera vůbec doopravdy zamilovaná...
Dvojí polibek, jedna z četných románových variací populární V. Javořické na věčné téma vzkvétajících a obětovaných lásek, přibližuje bezmála idylickou atmosféru malého města přelomu století a sleduje na ploše zhruba dvaceti let osudy trochu tragické, trochu statečné, jistě však morálně ideální hrdinky Jarmily.
Děj se odehrává v době zhruba před 130 lety a zavede nás do barvitého, exotického prostředí horké jihovýchodní Asie. Hlavní postavou je Dorinda Burnová. Její sestra Lettice je krasavice, zatímco Dorindiny přednosti se neodrážejí v pohledném zevnějšku. Proto když se rodina ocitne v tíživé finanční situaci, jejich otec přislíbí krásnou Lettice mladému bystrému milionáři Maximovi Kirbymu.
Gage a Cybil mají dar nahlédnout do budoucnosti, ale musí spojit síly i srdce, aby dokázali čelit tomu, co přijde. V osudný den, kdy se spolu s přáteli vydají k Pohanskému kameni, Gage pochopí, že se musí obětovat, aby je zachránil. Najednou se ocitne před těžkou volbou, ve které proti sobě stojí osudová láska a pokrevní pouto.
Nicka nenapadlo, že by se mohl zamilovat, dokud se v jeho uměleckém souboru neobjevila přitažlivá, i když trochu záhadná primabalerína Ruth. Ta Nicka velmi obdivuje a tajně ho miluje. Pro oba je však tím nejdůležitějším v životě balet. Při společné práci to mezi nimi viditelně jiskří a své city již nedokážou déle skrývat. Jenže Nick je přesvědčený, že láska tanečnímu umění nesvědčí...
Mabel Tondorfová, vdova po bohatém Američanovi, se vrátí po válce do německé vlasti a vede na Riedwiese poměrně luxusní, ač trochu jednotvárný život. Když se však vrátí domů její batr Lucio, světoznámý houslový virtuos, je po klidu veta...
Tímto příběhem o večerních šatech pro Janu, který je jinak, jak poznáte, prostý, jako někdy bývá lidský úděl, chce autorka přetnout neutěšenou tradici přesládlých barvotisků, a dát mladému ženskému pokolení do rukou knížku, jakou zasluhuje
Z dopisů zemřelé matce se Diana dozvídá o sestře Marii, o jejíž existenci neměla tušení. Rozvíjí se tak poetický příběh o dívce hledající své dvojče. Její pátrání vede z rušného San Franciska do zahrady v Istanbulu či k břeu říčky u Efesu. Dianino poznání se postupně krystalizuje v poznávání především sama sebe.
Bláznivý Jack je ve skutečnosti žena - Winifrede Levering Bascombová, která přijíždí do Londýna se svými dvěma tetičkami v přestrojení za jejich sluhu, aby požádala o pomoc lorda Cliffa Graysona St. Cyre. Lord tetičky uvítá, ale brzy prohlédne Jackovu masku, když se dívka pokouší ukrást lordova koně. Pronásleduje ji a při tom se stane plno zajímavých věcí...
Roku 1066 padl v bitvě u Hastingsu poslední král Harold II. a na anglický trůn usedl jeho přemožitel, normanský vévoda Vilém, pozdější král Vilém I. Dobyvatel. Angličtí šlechticové, kteří přežili, mu museli odpřisáhnout věrnost, nebo odejít do vyhnanství. Ty nejvýznamnější s sebou odvezl přes La Manche do Normandie jako rukojmí, aby zajistil mír v nově nabytém království a poslušnost obyvatel...