Jemnostpaničky (PITTNEROVÁ, Vlasta)

Příběhy z měšťanského prostředí a z prostředí panských úředníků mají název, který může být, a také často je chápán spíše posměšně. Ženy obchodníků, živnostníků a úředníků si hrály podle svých představ na cosi lepšího. Vzorem byla pochopitelně šlechta nebo alespoň vysocí státní úředníci. K jejich bontonu patřilo onikání a užívání zkomolených německých slov, takže jejich mluva byla "pisl dajč, pisl pémiš", tedy trochu německá a trochu česká. Spíše však ani pořádně česká, ani pořádně německá. Chování i oblečení muselo být "nóbl". Zdaleka ne všechny příběhy končí tak dobře, jako ten z růžového pokoje.