Gayova proslulá Žebrácká opera (1728) se vrátila na moderní evropská jeviště pod vlivem Brechtovy adaptace a dnes patří ve světě k živému divadelnímu repertoáru. Toto vydání přihlíží i k hudební složce díla a obsahuje notové zápisy písní.
Gayova proslulá Žebrácká opera (1728) se vrátila na moderní evropská jeviště pod vlivem Brechtovy adaptace a dnes patří ve světě k živému divadelnímu repertoáru. Ve svém příběhu o „lupiči-džemimenovi" a jeho dvou manželkách, cynické variantě na donchuánské téma, vyšel Gay z alžbětinské literatury, avšak tam, kde autoři 16. století líčili prostředí žebráků a podsvětí jako společensky škodlivé a okrajové, svůj pohled rozšiřuje. Nejde už o jev okrajový - mentalita zlodějství jako by prosákla do celé společnosti, do všech zaměstnání a společenských vztahů, splynula s nimi. Téma se tedy v Gayových rukou změnilo: stalo se nástrojem satiry. Satira představuje dominantní linku v anglické literatuře druhé půle 17. století a přetrvává až do dvacátých let století následujícího: jména jako Dryden, Butler, Swift a Pope jsou jejími hlavními představiteli - v dramatu je to celá restaurační komedie, jdoucí odtud přes Steela až k Fieldingovi. Tato satira má dvojí aspekt: je zaměřena proti přežívajícím literárním a dramatickým konvencím a přes jejich parodii míří - více či méně skrytě - na současnost. Tak se parodováním postupů italské opery Gayovi podařilo vyjádřit svůj postoj k poměrům v londýnském divadle a jeho pěveckém souboru, ale i k čelným osobnostem tehdejšího kulturního a veřejného života, k prominentním vrstvám a k samotné struktuře společnosti a k jejím hodnotám. Netřeba podotýkat, že živost Žebrácké opery pro moderního pozorovatele je dána tím, že kritizované nešvary mají širší než jen dobovou platnost a jsou Gayem podávány modelově. Neméně důležité je, že svým úspěchem Žebrácká opera ustavila na divadle muzikál, jehož písně a dialogy jiskří vtipem, řeč se rozžehuje paradoxním (protože žebráckým) šarmem, kloubí slang s kultivovaností, sentence a bonmoty s nemohoucností řeči. Krom toho pomocí songů a hry ve hře výrazně rozrývá v divadle hranici mezi iluzívností a antiiluzívností, což je, koneckonců, dřívější postup alžbětinského divadla, nadlouho zapomenutý, ale právě moderním divadlem znovu objevovaný.
Nový překlad Žebrácké opery; přihlížející i k hudební složce díla. vychází k 300. výročí autorova narození.
Jedenáct textů her - většinou dosud nevydaných -, které jsou otištěny v tomto svazku, rozšiřuje materiálovou základnu, s níž pracovalo dosavadní studium, reprezentativním souborem podkrkonošského sousedského divadla z počátku 19. století. Komentáře k jednotlivým hrám obsahují množství detailních poznatků a úvodní studie zasazuje sousedské divadlo do společenského vývoje a kontextu.
Divadelní jednoaktovky vydané při příležitosti 700. výročí připojení Chebska ke Koruně české (1322-2022).
Publikace podává přehlednou formou popis všech ražeb, které byly provedeny v Rusku za období panování ruských panovníků od Petra I. po Mikuláše II. pro všechna území pod ruskou vládou, dále nouzových ražeb vzniklých v mezidobí a na začátku sovětské vlády a konečně všech ražeb od vzniku Sovětského svazu až po současnost.
Na začátku všeho byl pes. Pak přišla kniha, následoval film a teď je na světě i kniha o filmu.
Podle The Beggar's Opera od Johna Gaye. Divadelní hra – scénář.
Divadelní hra - tragédie, psána formou scénáře. Jde o klasické dramatické dílo Williama Shakespeara, které vypráví příběh lásky a uměle vyvolané žárlivosti, která vede až k tragickému konci.
Scénář divadelní hry. Na příběhu několika obyvatel vily, na jejich vztazích a jednání zobrazil Drda bouřlivé okamžiky zrodu naší dnešní přítomnosti. Boj na život a na smrt prověřoval společenské síly, vyjevoval rozpory, odhaloval charaktery a strhával pokrytecké masky s tváří měšťáků.
O chudém Jalanašovi, krásné Jermen-Čečen a chytré lišce. Loutková hra pro děti o dvou dějstvích na lidový altajský námět. Pro marionety, vajangy, maňásky nebo stínohru.
Josef Kainar, Vítězslav Kocourek, Václav Lacina, Jan Maška, Zbyněk Vavřín: CIRKUS PLECHOVÝ, satirická revue. V knize je několik černobílých fotografií z divadelní inscenace.
Divadelní hra - tragédie, psána formou scénáře. Jde o klasické dramatické dílo Williama Shakespeara, které vypráví příběh lásky a uměle vyvolané žárlivosti, která vede až k tragickému konci.
Filmová práce V. Majakovského tvoří důležitou kapitolu nejen v jeho tvorbě, ale i v sovětské kinematografii vůbec. Jeho filmové scénáře jsou nerozlučně spjaty s prvními kroky sovětského filmu. Je pravda, některé z nich patřily dni, ale jiné zůstávají živé i dnes. Jsou to především scénáře k filmům »Děti«, »Srdce kina«, »Děkabrjuchov a Okťabrjuchov« a »Příběh jedné pistole«, otištěné v této knížce.
Historická komedie o 5 aktech a veršem. Francouzsky napsal Edmond Rostand. Přeložil Jaroslav Vrchlický. Vydalo Nakladatelské družstvo Máje v Praze.
Kniha nabízí propojení středověku a divadla a umožní dětem jednoduše začít pracovat na jevišti i za ním. Za tímto účelem byla v minulých letech v rámci projektu podpořeného Evropskou unií přeložena a přepracována „pravá" středověká hraná novela Fojtové z Vidavy...
Gayova proslulá Žebrácká opera (1728) se vrátila na moderní evropská jeviště pod vlivem Brechtovy adaptace a dnes patří ve světě k živému divadelnímu repertoáru. Toto vydání přihlíží i k hudební složce díla a obsahuje notové zápisy písní.
