Na rozdíl od předchozích prací o úloze parašutistických výsadků ze Západu, které se zaměřovaly především na popis atentátu na Heydricha, autor - historik Oldřich Sládek pojal svůj úkol jinak, a to již v šedesátých letech: soustředil se ve svém bádání komplexněji na období následující po seskoku parašutistů...
Na rozdíl od předchozích prací o úloze parašutistických výsadků ze Západu, které se zaměřovaly především na popis atentátu na Heydricha, autor - historik Oldřich Sládek pojal svůj úkol jinak, a to již v šedesátých letech: soustředil se ve svém bádání komplexněji na období následující po seskoku parašutistů. V roce 1968 byl rukopis připraven k tisku, ovšem ze známých důvodů muselo být vydání knihy přerušeno. Teprve postupné zpřístupňování archívního materiálu umožnilo autorovi rozebrat a podrobně zhodnotit jednotlivé výsadkové skupiny, které byly v letech 1941--1945 nasazeny na naše území, a zařadit jejich činnost a roli na patřičné místo v národně osvobozeneckém boji. Zjišťování historické pravdy je při zpracovávání takového tématu vždy velmi svízelné. O. Sládek byl nucen vycházet z materiálu zvláštního druhu - především ze soudních spisů a výpovědí členů gestapa a jejich konfidentů zadržených po válce konfrontovat - pokud to vůbec šlo -jejich tvrzení. Většina parašutistů však v boji padla nebo zemřela po válce a vzala si s sebou do hrobu četná fakta. Mnohé vzpomínky pamětníků, jež pomáhají překlenout vzniklou mezeru ve faktech, bývají rozporné a často se vylučují. A tak nejcennějším materiálem zůstaly dokumenty londýnského ministerstva národní obrany, neboť podle nich mohl autor rekonstruovat přípravu a úkoly jednotlivých skupin do jejich vysazení na území Čech a Moravy. Pro rozbor další činnosti pak posloužily nejvíce depeše zachycené v Londýně a z Londýna odvysílané, dále zprávy přeživších parašutistů o jejich vlastní činnosti, zpracované pro MNO v letech 1945-1946. Publikace Přicházeli z nebe se dočkala vydání teprve nyní. S odstupem čtvrtstoletí je možno říci, že práce je objektivní a zatím vzhledem k tématu nejrozsáhlejší.
...na prověřující dotaz z Londýna z 24. srpna odpověděli parašutisté o měsíc později: „Šifrovat nás učil Knotek. Odletěli jsme z Itálie..." Podle konspirační dohody měla být odpověď nesprávná, což parašutisté gestapákům zatajili. Na jejich dotazy ohledně šifrování a místa odletu odpovídali při výslechu podle pravdy, a proto nevzbudili podezření...
Vojáci ze skupiny Chalk splnili svoji vojenskou povinnost. Když už nemohli proti okupantům bojovat se zbraní v ruce, alespoň jim nesloužili a zabránili jim v rozvíjení jejich rádiové protihry. Londýnu se dostalo varování, že vysílačka pracuje pod kontrolou gestapa. Dalších smluvených varovacích znaků již parašutisté nemuseli použít...
Nevyřešená záhada, nebo přísně střežené tajemství? Mezinárodní tým odborníků pod vedením zvláštního agenta FBI ve výslužbě objasnil pomocí moderních technologií, nedávno objevených dokumentů a sofistikovaných vyšetřovacích metod záhadu, která od konce druhé světové války fascinuje celé generace: kdo udal Anne Frankovou a její rodinu? A proč?
Problematika trestu smrti v období první a druhé Československé repubilky 1918-1939.
Kniha předkládá zájemcům o moderní válečné umění poprvé ucelený přehled o dějinách a bojových akcích námořní pěchoty, ale také základní informace o její organizaci, taktických zásadách boje, výcviku, výzbroji, výstroji, symbolice, označení specialistů, o válečných a záslužných dekoracích, jakož i množství dalších údajů o životě a činnosti této pozoruhodné složky ozbrojených sil USA...
Patrick French nepředkládá čtenáři pouze suchá fakta, ale i informace ze zákulisí protibetského hnutí, v němž se sám dvě desítky let angažoval, doplněné o vlastní zážitky z dlouhodobého pobytu v Tibetu. Plastický a krutě pravdivý obraz Tibetu, starého i nového, podává poutavě a s nezbytným černým humorem.
Každá společnost má své hrdiny i zrádce. Někteří jsou všeobecně známí, někteří upadli do hlubokého zapomnění.
Tato kniha reportáží z moderních dějin nevznikla naráz. Mezi první a poslední existuje časový odstup několika let, některé byly již dříve otištěny v Lid. novinách, Plzeňském deníku, Sokolovském deníku a Chebsku. Vznikaly přitom z autorovy-historikovy potřeby informovat čtenáře rychlou a čtivou formou - v té době totiž otevírala své brány poznání celá řada dosud nezodpovězených archivních fondů...
Kniha, která neměla vyjít. Zákulisní aféry kolem naměření sarinu a yperitu ve válce v Zálivu.
Severoirský terorismus byl ještě na počátku 90. let 20. století jedním z nejdiskutovanějších bezpečnostních témat v Irsku a Velké Británii, ale časté zprávy o jeho obětech vnímali lidé na celém světě. Byl mimořádně násilným projevem důsledků společenského konfliktu, jehož příčiny sahají do dávné minulosti...
Kniha vznikla spoluprací rozsáhlého a kvalifikovaného kolektivu odborníků nejrůznějších oborů. Snaží se především objektivně popsat stav životního prostředí u nás i ve světě. Kromě toho informuje o právních podkladech a institucích, které jsou péčí o prostředí pověřeny.
Folk jako společenský fenomén v době tzv. normalizace.
Kult Alžběty Báthoryové, "krvavé hraběnky", jedné z nejmocnějších a nejcharismatičtějších urozených žen své doby. PŘÍBĚH KRVAVÉHO CHTÍČE, SPIKNUTÍ A VRAŽDY. Příběh Alžběty Báthoryové je strašidelná sága, jejíž součástí jsou ty nejstrašlivější ukrutnosti, jaké lidstvo dokáže vymyslet.
Historie Protidrogové brigády očima jejího velitele Jiřího Komorouse.
Paměti československého stíhacího pilota, jenž v době druhé světové války sloužil v řadách RAF a který po osvobození čelil těžké realitě překotné změny poměrů i osobnímu osudu. Kniha popisuje nejen dramatické letecké souboje, ale i nutnost vyrovnat se s následkem zkušeností – a tím, co znamená být věrným své vlasti za cenu osobního boje.
Na rozdíl od předchozích prací o úloze parašutistických výsadků ze Západu, které se zaměřovaly především na popis atentátu na Heydricha, autor - historik Oldřich Sládek pojal svůj úkol jinak, a to již v šedesátých letech: soustředil se ve svém bádání komplexněji na období následující po seskoku parašutistů...
