Mášeňka (NABOKOV, Vladimir)

Nabokovův první román, psaný v polovině dvacátých let v berlínském exilu a zčásti těžící z autorových vlastních vzpomínek na léta dospívání v před revolučním Rusku, se točí kolem milostného vztahu mezi bývalým bělogvardějským důstojníkem Lvem Glebovičem Ganinem a Mášeňkou, jeho někdejší první láskou. Když se Ganin, bezcílně se protloukající životem ruského emigranta v Berlíně, náhle dozví, že Mášeňka, nyní manželka jeho spolubydlícího z penzionu Alfjorova, má přicestovat za mužem do Německa, rozhodne se, že ženu, o níž je přesvědčen, že ho stále miluje, získá zpět a radikálně změní vlastní truchlivou existenci. Zatímco se však Ganin loučí s ostatními nájemníky penzionu a Alfjorov netrpělivě vyhlíží blížící se Mášeňčin příjezd, sílící konfrontace neuspokojivé skutečnosti exilu a opojného světa vzpomínek v Ganinově mysli postupně otevírá cestu ke zcela jinému vyústění celého příběhu.