Říše slunce (BALLARD, J. G.)

Lidstvo konce 22. století je rozděleno: jedni žijí v reálu, druzí si vybírají síť. Hry uspokojují všechny potřeby. Ať už jsou to kosmická dobrodružství, romantika, sex, e-sporty, nelegální lovecké výpravy... Tam, kde jsou lidé, se objevují i problémy. Řeší je Torkil Aymore. Detektiv v síti. GAMEDEK.

Lásky (1887, Amori) jsou knihou, jíž se Dossi loučil s literaturou. Dossi se v ní vrací ke svým někdejším citovým vzplanutím, ať jejich předmětem byla srdcová královna z karetní hry, barvotiskový obrázek Madony, anonymní ženská podobizna v obrazové galérii, svět předmětů v rodném domě, veliká lípa v zahradě, ženské postavy z veršů latinských básníků či ze stránek novodobých románů...

Čtyři muži a jedna žena za studeného říjnového večera připravují akci, jejímž cílem je proniknout do zchátralého hotelu Paragon v přímořském letovisku Ashbury Park. Nádherná budova, připomínající mayskou pyramidu, má největší slávu za sebou a je určena k demolici. Pětici lidí spojuje neobvyklá záliba - amatérské prohledávání opuštěných budov a pátrání po mizejících tajemstvích... 

Možná někde tam, hluboko v podvědomí, když jsem si sama sebe představovala na konci té barevné duhy a bála se v naprostém osamocení nejistého kroku do neznáma, se po maminčině ujištění zrodilo ve mně vzdálené tušení, že i já snad budu moci maminčinu oddanost také jednou někomu oplatit, budu nablízku a budu schopna ochránit...

Mladí manželé James a Elle Eversmanovi projíždějí Mohavskou pouští vstříc novému životu. Nečekaně se jim porouchá auto a oni uvíznou uprostřed pustiny, bez vody, mobilního signálu a jakékoli šance na záchranu...

Gage a Cybil mají dar nahlédnout do budoucnosti, ale musí spojit síly i srdce, aby dokázali čelit tomu, co přijde. V osudný den, kdy se spolu s přáteli vydají k Pohanskému kameni, Gage pochopí, že se musí obětovat, aby je zachránil. Najednou se ocitne před těžkou volbou, ve které proti sobě stojí osudová láska a pokrevní pouto.

Osiřelá Carina zůstala na světě sama a otvírala se před ní nejistá budoucnost. Pak jí osud nečekaně přivedl do cesty skupinku muzikantů v čele s Bertiem, který jí nabídl úlohu pianistky ve svém souboru. Se souborem se dostala na zámek vévody z Westbury, v němž poznala mladého muže, s nímž se před lety setkala na jednom londýnském divadelním představení a na něhož od té doby nemohla zapomenout.

Pokusil jsem se na svět dívat očima pozorovatele, jemuž na vyřčené otázky okénko nápovědy nabízí formu různých náhod a znamení. Jakým způsobem jsem je rozluštil a uvedl do života, odhalují popsané stránky, které se těší na podnětné čtenářské dedukce. Vilém od jezera

Máte pocit, že vás tíží politická, reklamní či mediální podoba současného světa? Máte podivný pocit, že žijete v absurdistanu, byť tolik odlišném od minula? Nejste sami. Ivan Kraus ve své knížce Muž za vlastním rohem (sbírce satirických minipovídek z kapitalistického současna) líčí osvědčeným, mile absurdním, laskavým humorem, ironie spíše něžné a nadsázky spíše filosofické, svět kolem nás.

Poutavý thriller o záhadném leteckém neštěstí a osudech muže, který ztratil své nejbližší.

Niemi ve svém románu burleskním způsobem na pomezí reality a fantazie líčí život v Tornedalenu v 60. a 70. letech 20. st., jehož nedílnou součástí je střetávání finského a švédského živlu i bizarní, často komické konflikty mezi starým světem tradičních hodnot, patriarchalismu, furiantství, laponského šamanismu a kouzel a světem novým, který představuje i "popmusic" Elvise Presleyho a Beatles.

Dokonalá rodina je zničena v nejnovějším thrilleru Harlana Cobena, brilantního autora celosvětových bestsellerů, kterého spisovatel Dan Brown označil za mistra napětí a skvělých zápletek.

Uspořádal Rudolf Kraml. 

Střídavé štěstí je další povídková kniha oblíbených autorů první poloviny minulého století, jejichž příběhy vyprávějí o tom, kolik trápení musí člověk unést, aby neklesl, kolik odvahy a vůle je potřeba vynaložit, aby mohl znovu vykročit. 

Zpověď nevyspalého umělce, na kterého se vykašlali kamarádi, milenky, ministr kultury a Ježíš i s Tatínkem. Kniha s podpisem autora.

Autor znovu propracovává a myšlenkově dotahuje příznačný motiv svého díla: vztah jedince ke společnosti, do které se pro zásadní výhrady vůči její požitkářské egocentričnosti a naprosto povrchní myšlenkové uniformitě nechce zařadit. Dílo, které zřetelně navazuje na solidní realistické tradice pozdně viktoriánského románu, bychom mohli obecně charakterizovat jako svědectví tápající generace...