Novela ŽENA vznikala v hlubokém vnitřním vypětí. "Napsal jsem šedesátou stránku Ženy, na pokraji zoufalství, sedě polonahý u teplých kamen. Jsem umučen k smrti," poznamenává si Kocourek do svého deníku. Fascinující příběh ženy, kterou citové neuspokojení vede k tragédii, motivicky krystalizoval v období vrcholného autorova tvůrčího vzepětí a prošel mnoha verzemi, jak o tom svědčí jeho zápisky i poznámky. Strukturálně je novela pozoruhodná až filmovou montáží dějových pásem i „barevným" jazykem při zachycování pocitů a vizí.
Kocourkovo dílo si čtenáře v pravém slova smyslu podmaní; prožije závrať nad hořkostí života, který tak nemilosrdně rozmetal ideály senzitivní hrdinky.
Novela je holdem "mladého autora ženě, lásce, sexu, ženě a lásce několika tváří, i té ošklivé, sexu v jeho lesku i bídě" (Miloslav Jirda).