Obávám se, že čas africké divočiny pomalu, ale jistě spěje ke konci a že není daleká doba, kdy do Afriky přestaneme jezdit za zvěří - protože tam téměř žádná nebude. Už dnes se stáda divoce žijících zvířat zmenšují, některé druhy vymírají, jiné vymizely úplně nebo z nich zůstalo jen několik zatoulaných jedinců. Panenská příroda v Africe se zvolna mění v civilizované prostředí se všemi klady i zápory. Afrika už není tím černým, neprobádaným kontinentem Davida Livingstona a Emila Holuba. Dnes tam najdeme moderní velkoměsta, obchodní domy, letecké spojení s celým světem, občas i dobré asfaltové silnice, luxusní hotely a moderně vyzbrojené armády, střežící vnitřní klid nových nezávislých států. Přesto zůstalo dost míst, kam se dostaneme jedině pěšky, stále nás ještě může kousnout jedovatá mamba, můžeme zemřít na malárii, může nás napadnout lev nebo podrážděný slon. Takže ani moderní Afrika neztratila dosud zcela příchuť dobrodružství.
Když jsem se rozhodl napsat tuto knihu, měl jsem v úmyslu přiblížit čtenářům Afriku, její zvířata a lidi kolem nich, jak jsem je poznal za léta, kdy jsem lovil zvěř pro zoologickou zahradu ve Dvoře Králové nad Labem i pro jiné zoologické zahrady.
Jak naznačuje podtitul této knihy - Afrika od Atlasu na jih - budu se tu zabývat hlavně severní částí afrického kontinentu. Ve druhé knize, vyšlé v roce 1987, která nese podtitul Afrika od Dračích hor na sever, probírám zejména část ležící na jih od rovníku.
Všechna africká zvířena je rovnoměrně rozdělena do dvou svazků, kde dohromady utvoří ucelený přehled o africké zvířeně. V obou knihách chci upozornit na to, jak krása Afriky mizí přímo před našimi zraky, a varovat před překotným a neuváženým ničením přírody, jehož se lidé dopouštějí - a to nejen v Africe.
Ing. Josef Vágner, CSc.