Polský jezdec, částečně autobiografické vypravěčovo rozpomínání, sleduje tragické, komické a absurdní zvraty v osudech Španělů, diktované mocenskými zápasy od zavraždění premiéra Juana Prima roku 1870 až do devadesátých let 20. století. První část románu tvoří pestrá mozaika osobních osudů, zachycující životní přeměny v imaginárním severoandaluském městečku Mágině. Následujícím dvěma částem dominuje intenzivní milostný příběh, který se odehrává na pozadí vzrušujících společenských událostí.
Kniha je výpovědí o dospívání, o stopách minulosti přecházejících do současnosti, o objevování ztraceného času, o moci probuzené paměti a znovuobjevených vzpomínek, mnohdy nespolehlivých a falešných.
Může být naše prožívání úplné, když z dřívějších dějů neznáme téměř nic? Poskytne nám pátrání v minulosti natolik pevnou oporu, abychom se dobrali podstaty přítomnosti i nás samých?
Dlouhé věty zahalené oparem stesku a chladných máginských nocí čtenáře pohltí a vtáhnou do silného příběhu, v němž se může dozvědět mnoho nejen o Španělsku, ale i o sobě.
Polský jezdec patří k nejúspěšnějším knihám napsaným ve Španělsku po obnovení demokracie a je řazen mezi nejlepší španělské romány 20. století.