Jaro 1941 (FINKOVÁ, Ida)
Vydržet s očima otevřenýma aspoň o chvíli déle, než kolik jim bylo určeno. Všem zachráněným dopříště. Vědí, že zemřou - ale touha žít, milovat, bavit se stále živí jejich naději. Nepřestávají doufat, že se stane zázrak a budou ušetřeni. Že tentokrát ještě nezemřou oni, ale někdo jiný...